Kreperat

Včera jsem si sice vyjel za Prahu, ale po cestě domů se zastavil na Můstku, abych tam něco zařídil. A na Václaváku je vždycky něco vidět. Třeba tuhle kulichovou slečnu. - - Nebo tohodle indiána. Ale ten je tam denně. :D -

... řekla a odtáhla mne k loži, strhla mne na ně a líbala mne divě. A já ji též. Nikdy mi nebylo tak bolestně, slastně, slavnostně. Bylo mi zapotřebí silné síly vůle, abych se vzchopil. Ale v témže okamžiku vzchopila se i ona. Vlasy ji vstávaly, tvář její stávala se inkarnovanou hrůzou. Ale panáčku, řekla, já ji mám radši než tebe. Hernajs, ta ti uměla líbat, líp než ty, Pavlíku. Lesbičky možná opravdu krásněji líbají než muži. A to jsem si myslel že já jsem jednička. Aspoň si moje milá nestěžuje. Toho Pavlíka jsem si tam tedy přidal. Jedná o výňatek z knihy od Ladislava Klímy. Musím se přiznat, že se mi líbí takové knihy. Rozhodně nejsou tak nudné jak mnohé současné u kterých obvykle usínám. Tehdy byla i láska trochu jiná. Dnes žádný bonton, jak stále říkám. No koukněte, líbá nevěstu s rukama v kapsách. Byl to i Rus. Oč je krásnější tohle: "Nutný oční souboj!" děl si a oči neodvracel. Konečně, po dobrých dvou minutách, zraky sklopila a pomalu zastřila si dlaní tvář. Zhloboka