Kreperat

Byl jinej samozřejmě. A hlavně plnej změn, což je docela jasné. Nikdy přece dvakrát nevstoupíme do stejné řeky. Probudil jsem se tentokrát už kolem osmé, protože jsem šel dřív spát. Důvod docela prozaickej. Dobelhal jsem se taky k oknu a co mám povídat, ten pohled ven, mne zrovna nepotěšil. Počasí, že by člověk dostal dvojnásobnou depresi. A tak jsem si dal aspoň kafe s kapkou mlíka. Pří něm jsem pak asi hodinu uvažoval co podniknout, protože jsem neměl žádné povinnosti ani žádnej plán. Nakonec mne napadlo, že bych mohl protřídit pár dalších knih a odvézt je, což jsem taky udělal. Například od Prousta Hledání ztraceného času, protože jsem s jejich přečtěním už i tak kdysi ztratil času dost. Pro nezasvěcené je to 7 dílů v šesti knihách, ty dva poslední díly jsou společně v jedné, protože při jejich psaní, jak předpokládám, asi Prostovi už docházel dech. A pár dalších knih. Nebudu vám je sice všechny jmenovat, to by vás asi unavovalo, ale o dvouch na sebe přesto něco prásknu. Jedná se o