Kreperat

Myška včera skutečně přišla, i když tentokrát až za tmy. Poslala mi z autobusu opět sms, že je na na cestě, ale než jsem se stačil obléknout a sjet výtahem dolů, stála přede dveřmi. Chtěl jsem ji stihnout aspoň na napůl cesty, jelikož zase pršelo. Už v tom výtahu jsem si pomyslel, že skoro všechna moje první setkání s mými láskami byly za deště. Ne nadarmo se říká, že prší štěstí. Myška měla tentokrát dlouhou sukni a tak ani neměla punčochy, což jsem zjistil až později. Nakonec není divu. I přes ten déšť bylo teplo jako zjara. Ve vchodu se k nám přimotal i jeden důchodce o holi. Jemu jsem sice přidržel dveře, ale vzali jsme druhý výtah, abychom byli už spolu a mohl myšku přitisknout ke zdi a políbit. Jelikož už jsem věděl, že myška miluje polévky, uvařil jsem jí tentokrát zeleninovou s nudlemi. Nebudete mi asi věřit, ale chutnala ji natolik, že snědla dva talíře. První talíř jsem jí nandal sám (a taky sobě), ale u toho druhého jsem jí řekl, ať si dá sama podle toho jestli hustou, hodně