Pochmurné počasí na náladě nepřidá...
... už jen proto, že odpadnou procházky. Nakonec jsem aspoň vzal deštník a šel nakoupit. Další švestky, kilo za 12,90, brambory a polohrubou mouku, protože mi došla. Kolem desáté mi z práce volala Maruška, že kvůli počasí přijde až večer a tak jsem si vlezl znovu do postele a otevřel si Alenku v říši divů, že si pár řádek zase přečtu... a usnul jsem. Moc jsem toho pak přes den neudělal, jen jsem přemýšlel, jestli mám zajít k Jitce. Ale to deštivé počasí mne odradilo. Před šestou jsem dostal sms od Marušky, že nepříjde a že to posuneme na zítra. Nic jiného jsem od Marušky nemohl ani čekat, přestože jsem ji v podělí na procházce hodinu vštěpoval, že nemá odvolávat naše schůzky až večer. Zavolal jsem tedy hned Marcelce, jestli nechce přijít na kafe, nebo na skleničku vína. "Proč jsi mi nezavolal aspoň přede dvěma hodinama", řekla, "docela jsem se nudila, nevěděla jsem kam mám jít a tak jsem z Prahy odjela k bratrovi." Proč mi Maruško tohle děláš? v duchu jsem povzdechl