S Irenkou na Petřín
To téma týdne mi stále nejde z hlavy, nebo spíše to slovo lapač. Lapky známe ze středověku, přepadávali v lesích pocestné a dnes to není lepší, protože kdekdo se pokouší nás lapit, nebo my je. Například ta "svatá matka" Diesana, ta děvka Schořová polapila moji ženu, mne potom Klárka... a někdy taky polapím zase někoho já. A kdo je lapen, často je to pro něho jako sen, s kterého se ani nechce probrat... protože ztratí hlavu. Ale abych konečně přešel k věci. Jistě sami víte, že včera byl opět krásný jarní den... a měl být poslední, protože podle předpovědi se mělo odpoledne počasí pokazit. A to jsem si nechtěl nechat ujít. Maruška nemohla a tak jsem vypravil do města sám. A jako vždy, nejdřív moje kroky směřovaly do Vojanových sadů. Tam na mne čekalo velké překvapení, protože stačila jedna noc a ty magnolie, které byly ještě poupatech, náhradně rozkvetly do celé své krásy. Zahlédl jsem tam samotinkou mladou ženu a připadla mi moc smutná... a tak jsem ji oslovil. Takových dívek