Kreperat

Když tady v Německu nemám jinou sportovní aktivitu, tak se musím spokojit s jinou. Ale abych nepředbíhal, ráno jsem se vzbudil a uvařil si kafe a zapnul počítač. Byl tam mail od Marcelky, Jitky a Irenky... a to hned hezky začíná den,. když človělk ví, že na něj někdo myslí. Samozřejmě jsem všem odpověděl. O Irence jsem si myslel, že na mne docela zapomněla. Ale jak jsem si to jen mohl myslet... na mne žádná nezapomene. Ani moje ex, i když na mne asi vzpomíná docela jinak. Pak jsem zavolal mému kamarádovi Christiánovi, kdy si mám k němu přijet pro kameny a šel si koupit čerstvé pečivo a mléko. Za Christiánem jsem pak šel v jedenáct... mám k němu pár kroků. Strašnej bodel a maga kamenů. Říkám mu, to by mne z toho bolela hlava a on, taky že mne bolí. Jelikož jeho sklad je hned u "mého" lesa, říkal jsem si, že to tam hned zkontroluji. Na kraji lesa často vidím tuhle paní, která radí lidem, ti za ní tam chodí, jak cvičit psy... tak jsem si s ní popovídal. V lese se toho nezměnilo,