Kreperat

I když s M. nemáme každou noc tu možnost si v náručí usínat, přesto spolu každodenně spolu usínáme a dáme si na dobrou noc polibek, i když jen ten vzdušný na dálku. Není to sice ono jako ten opravdový, ale lepší než nic. Zprostředkává nám to (a vám některým možná taky) nenahraditelný mobil, s který si leháme, každý do té své, postele. Už se nám to stalo tak trochu tradicí, že bez aspoň hodiny povídání přes mobil by ten prožitý den nebyl dokonalý... jako to bývá mezi manžely, mezi milujícími manžely, kteří mají potřebu si říct, co bylo přes den a se svými zážitky se s druhým podělit. Je toho pokaždé hodně co si máme říct. Třeba zrovna včera, ještě než mi M. zavolala, upekla pro maminku dvě vánočky a ráda se pochlubila, jak jí tentokrát krásně vykynuly. Taky si potřebovala potěžovat, když nemá pořádně komu a s dětmi takové věci raději neřeší. Však to sami znáte, nejsou všechny dny takové, že se jimi člověk zase tak moc těšil... a proto má toho druhého, který by vzal část té starosti na s