Kreperat

... která se mi, doufám, v nejblizsích dnech vyplní. Jsem zkrátka vecný (c je s háckem) optimista. Ráno, respektive pozdeji dopoledne, jsem s mým ceským pocítacem odjel za kamarádem mé nemecké kamarádky a vlozil ho s duverou do jeho rukou. Privítal mne s úsmevem, tak verím ze je to dobrý zacátek a ze pocítac bude pracovat jako novej... a vy se tu budete moci kochat dalsími fotkami, které se mi tu nastrádaly. Od neho jsem se na ceste domu zastavil u mého nakladatele a tam mne cekalo docela velké prekvapení. Nové vydání mých knih (trinácté) mel tam v kancelári slozené a byl na to krásný pohled, videt tu velkou hromadu najednou, nez to rozveze po obchodech. Jak uz jsem napsal, jeden den za mnoho nestojí a druhý nám to zase necím lepsím vynahradí. Nakonec jsem domu nejel a napadlo mi s jednou knihou zajet za J. a poptat se ji jak to má s tou krcní páterí. Ta moje masáz, dá-li se to tak nazývat, ji skutecne pomohla, ale pro zmenu jí zase bolely lýtka.... tak jsem se i do nich pustil. Ty zen