Dvě srnky v Krčském lese
Ty srnky byly skutečné, ale za hranicí reality mi často přijdou ženy, zejména moje bývalá. Poznal jsem ji jako krásnou divokou holku plnou života a jak ten čas šel, proměnila se v docela jinou osobu. Ztratila duši, ta tzv. svatá matka ji tu duši ukradla a zůstala z ní jen tělesná schránka. A nejhorší na tom bylo, že už jí to ani reálně nemyslelo. A teď pozoruji, že Maruška je na tom podobně, i když trochu jinak. Když se má objevit, tak se jí nedočkám a naopak když ji nečekám, tak přijde. Taky neumí reálně uvažovat a všechno plete. A nejsem schopen, jako to bylo u mé ženy, ji vštípit reálný pohled na svět. Je mi jí sice líto, že jí vykradli dům a zanechali v něm jen bordel, jak mi napsala, to se mi ostatně nedávno stalo taky, ale nic jí nemohlo bránit v tom, aby nepřijela, jak jsme se dohodli, tedy v půl třetí. Má to ke mně ostatně z práce přímo na cestě a já ji chtěl potěšit koláčem, který jsem jen pro ni upekl. Nejenže mi nezavolala včas, že to zase odkládá, ale poslala mi sms přesně