Myška a jiné necudnosti
O myšce jsem tu dlouho nepsal, ale to neznamená, že jsem ji kvůli jejímu uměleckému nepořádku u ní doma zavrhl. Naposledy kdy jsme se viděli mi ale řekla, že šla do sebe, že si uvědomila jak hodně zhřešila, že si sama sebe přestala vážit a tak se šla i do kostela vyzpovídat. A že chce zůstat zase čistá a být vzorem pro své děti. Se mnou to prý nemá nic společného a ani se na mne nezlobí. Nemohu za to já, ale to, že jí ovládky ty hormony a bylo by asi lepší, kdybychom se aspoň nějaký čas neviděli, protože by se neovládla a zase by skončila v mé posteli. Musím se přiznat, že jsem to docela uvítal. Jednak proto, že nerad dávám ženám košem, nerad je raním, nerad vidím jejich pláč, nerad jim beru jejich sebedůvěru (raději počkám až je třeba omrzím sám) a navíc jsem zjistil, že mám poslední dobou těch žen nějak moc a pomalu ztrácim nad nimi přehled. A ty necudnosti o kterých píši v nadpisu? To má taky co činit s myškou. Myška je ve všem všady taková přirozená žena a to znamená, že je i všude