Kreperat

Můj tchán často říkal, že člověk by měl učinit aspoň jeden dobrý skutek za den a tak si dal hned ráno pivo, aby podpořil pivovarnictví. Marcelka musela brzy ráno na služební cestu a tak jsem s ní vstal a vyprovodil ji až na metro. To byl můj první dobrý skutek, protože Maruška jinak taky vstává ráno, ale já spím a nechám ji odejít samotnou. Kráce po poledni jsem vyjel do města a jak jsem tak šel kolem kostelůa sv. Jiljí, napadlo mi, že bych se mohl taky jednou pomodlit. Ale nevím, jestli jsem zrovna udělal dobře vstoupit zrovna tam. Přede mne si sedla krásná španělka s mašlí ve vlasech a kreslila... a já se na to modlení prostě nesoustředil. Na Karlově mostě jsem potkal Pavlu. No není to podivné? Kdykoli tam jdu, jde proti mne, jako by tam na mne číhala. Pavla jako taková sebezničující žena, moc o sobě uvažuje. Pokaždé se mi svěří se svými problémy a pak se omlouvá, že mne jimi zatěžuje. Dokonce se mi omlouvala, že měla potřebu mne obejmout. Ale mne to nevadí, rád lidem pomáhám a dělám