Kreperat

Věřím je to pro vás těžké, pro mne taky. Zkrotit posedlost. Je to stálý vnitřní boj, kterým jsme každou minutu vystaveni. V jádru jsme otroci ďábla, který v nás přebývá v řetězech a tak záleží jen na nás, zda mu je uvolníme. Nebo ne. A pokud ano... jsme posedlí. Každý jsme posedlí něčím jiným, sami víme čím a kým, ale pravdou je, že když nás ta posedlost popadne, jsme jak utržení (z těch řetězů) a obyvykle nás zastaví, pokud vůbec, jen rozum a případná ostuda. Takže jak se ubránit posedlosti? Kromě ní, máme i přirozené sebeuvědomění. Pokud nejsme idioti, víme co je špatné a co je dobré. A tedy, když si to uvědomíme, zastydíme se sami před sebou a s pokorou sami, bez cizí pomoci, najdeme cestu z toho marastu ven. Ve své vlastní přirozenosti jsme přece dobří, moudří a proto už jen tohle často stačí si uvědomit. Probudit se a opět se nalézt ve své podstatě. Ale když je ta posledlost tak slastně krásná... :D .