Měsíc za bílého dne a čokoládový koláč s pomerančem
Měsíc za bílého dne mne pokaždé fascinuje, i když toho dne bylo spíš do modra (modré nebe), a proč ne, když bylo i modré pondělí. V tom koláči byl vlastně taky měsíc, srpky pomeranče. Upekl jsem ho hned ráno, že bych mohl jím M. svést a překvapit, ale měla v práci kontroly nedřízených, takže na naši procházku jsem musel rychle zapomenout. Zašel jsem tedy s tím koláčem za Jitkou, ta sladkostem nikdy nepohrdne, a pak mne napadlo, když je tak krásný den, bydlí na Žižkově, vyjít si nahoru na Vítkov, kde jsem mohl obdivovat ten měsíc. Nejdřív vám ukáži ten koláč, to byla jen taková moje improvizace, nikdy nic nevařím nebo nepeču podle receptů. Hezky mi vykynul a vypadá docela dobře, co říkáte? . . Ti lidé si mysleli že je fotím a ani nevěděli, jakou krásu mají za zády. Lidé jsou prostě nevšímaví a kolem krásy často chodí bez povšimnutí. Co vy? .