Kreperat

Neděste se (stejně byste se neděsili), práci nehledám a ani ji už nikdy nemíním hledat, jsem rád že jsem svým pánem a že pracuji na svém a nemusím šéfy poslouchat... ale Jitka tam musela, takže jsem šel s ní. Byl to ovšem i tak pro mne velký zážitek a vrátil jsem se v čase, kdy jsem opravdu 5 let chodil v Německu na pracák, dokud jsem se nakonec nerozhodl, že se raději postavím na své nohy a ten risk mi za to bude stát. Jsem prostě taková dobrodružná povaha. Dřív to ovšem bylo v Německu trochu jinak (dnes to už není), protože lidem,. kteří se chtěli osamostatnit, stát jim ještě pro začátek 6 měsíců finančně pomáhal. Pro ujasnění jsem ale nebyl migrant, nýbrž díky své ženě, která byla po otci Němka, se všemi právy Němec. Jitka mi ráno dělala k snídani vajíčka na cibulce. . A za oknem nás přišly pozdravit i sýkorky. Tak to jen pro začátek. Vyšli jsme tedy na jejich radnici, já a Jitka, do druhého poschodí a bylo tam docela plno... i když (kromě jedné dívky) jen samí cikáni. Museli jsme č