Vzhůru na Hrad
Vcera odpoledne jsem se opravdu vydal na Hrad. Sice ne proti Zemanovi demonstrovat, případně mu vybít okna, ale jen proste na procházku, protože jsem si uvedomil, že jsem tam dlouho nebyl a navíc bylo krásně, skoro jak na jaře. Nemohu si pomoct, ale mám k němu proste averzi... ty jeho staré zlozvyky, jak točí vždycky hlavou a tváří se že všechno ví, na pravdu má patent a myslí si že je neomylný. Navíc ta jeho ctižádost dostat se na post presidenta... a když se mu to po dlouhé čekání konečně povedlo, tak se všem i mstí. Tihle lidé mne vždycky dokáži rozhodit. Každopádně, jak už jsem tu už napsal, bylo by hříchem, si za takového krásného počasí nevyjít. Vlastně to ani nebyl nápad můj, ale M., která se nikdy nemůže pohledem na Prahu nasytit. Byli tam samozřejmě i turisté (jako ta Japonka na fotce) a nescházela ani krásná nevěsta. Tu jste tu už taky dlouho neviděli. . . . . . . . . . . . . . . . . A vlastenecký jezevčík z Nerudovky na závěr. To bylo najednou fotek co? Bohužel se mi progra