Kreperat

. . . . . . . Do toho parku chodím rád, protože je takový prostorný, nevím jak to přesně popsat... člověk se tam zkrátka cítí volně a svobodně. Je sice v sousedním městě, ale mám ho kupodivou blíž než ten bochumský, kde bydlím a kde jste vždycky obdivovali tu magnolii. Od žen si zatím dávám pauzu a ani bych na ně neměl čas, což Maruška jistě uvítá. Prodávám od osmi do osmi, přijíždím domů z Dortmundu až po deváté, takže jsem rád, když se jen podívám na vaše komentáře (jsem za ně moc rád a děkuji) a blogy... a oplácet vám je budu moci bohužel až příští týden. Takže ahoj a mějte se všichni krásně. .