Můj první pracovní den...
... po víc jak měsíčním leháru v Praze byl trochu únavný. ráno vyjíždím po sedmé a domů se vracím v devět večer, a moc slavný taky nebyl... asi jste málo tiskli palečky. Ve skutečnosti je to tak, se se lidé první den u mně rozkoukávají a přijdou s něco inakoupit až v dalších dnech. Něco jsem vydělal, takže si nestěžuji. Kurdské cikánky se vždycky v Dortmundu ráno vyrojí, ale aspoň jsou hezky stylově oblečené proti těm českým. Dopoledne se za mnou přišla podívat moje česká kamarádka Mona, bavili jsme se asi hodinu a to jsem vždycky rád, protože mi pak čas rychleji ubíhá. Odpoledne se u mne zase zastavila i tahle "kamarádka", jak ji vidíte dole na fotce, a kdo chodí na můj blog, tak ji už taky zná. Kamarádka píši v uvozovkách, protože zas tak dobrej kamarád s ní nejsem, ale známe se už víc jak dvacet let a tykáme si. Znám její celou životní historii... Byla dlouhá léta drogově závislá, taky kradla ( u mne ne, mne má prý ráda), ale nakonec se z toho, i s mojí pomocí, dostala. Má