S Katkou na náplavce...
... jsme se museli vidět, protože jak napsala, často tam sedávala a já tam chodím taky skoro denně. Je možné že jsme se minuli, ale prostě jsme se nepoznali. Třeba ji mám někde i na fotce. Takto se člověk každodenně s někým potkává a ani netuší, že by potřeboval pomoc. Že se jedná o K., která skočila v metru pod vlak, jsem vůbec netušil. Na tu mne upozornila moje kamarádka Věra. S Katkou jsem na blogu taky prohodil pár slov, ale poslední dobou jsme se nějak vzájemně ztratili a tedy jsem ani na její blog tak často nezavítal. Kdybych to věděl, tak bych ji třeba na té náplavce oslovil, vždyť mne znáte, a třeba bych ji vyslechl a její odhodlání ukončit život se pokusil vyvrátit. To je ovšem jen to kdyby. I moje M. má doma trápení a snažím se jí pomoci. Dnes by se K. tam třeba slunila jako tyhle dvě holky, které jsem včera fotil. Té holky je škoda, měla život před sebou. Navíc kromě toho že přišla o život a už jí nikdo život nevrátí, tou sebevraždou dokázala zkomplikovat život i jiným lidem