Kreperat

Nevím jak začít, ale zkrátka se stalo, že jsem se nedávo začal bavit s jednou ženou, jak víte zapovídám se s kde kým, a ta mne pozvala na kafe. Nebylo to ale k ní domů, nýbrž do práce, kde celou noc pracuje. Upřímně řečeno, trochu jsem otálel a hned vám povím proč. Připravit se pro docela cizí ženu o spánek, to je i na mne docela moc a zase takový anděl nejsem. Ale nakonec osud tomu chtěl, že jsem včera ráno před pátou probudil (nemohl znovu zaspat) a tak jsem se za ní rozjel. Její příběh by byl asi na celou knihu, ale řeknu vám to jen v kostce a samozřejmě aniž bych ji tu jmenoval. Je rozvedená a neměla to lehké v životě. Její muž byl alkoholik, bil ji, ukazovala mi i jizvy na krku, a ke všemu se jí narodili dva synové, jeden mentálně postižený, totální idiot, jak sama řekla, kterého měla v domácí péči do jeho patnácti let a pak ho musela dát do ústavu, protože na něj nestačila, a druhý, když dospěl, gay, toho času bez práce. Sama je vážně nemocná s částečným invadnim důchodem něco př