Mám ztrátu paměti, nebo se ti lidé pomátli?
Každopádně bylo včera hrozný vedro, tak bych se tomu ani nedivil. Dopoledne přišel k mému stolu muž, univerzitní profesor, představil se mi, jeho jméno mi už ale vypadlo z paměti, ale zkrátka a dobře, řekl mi, že zemřela jeho žena a že si mám vymazat její telefonní číslo v mobilu z paměti. Vůbec nevím o koho jde. Jestli byla moje milenka, nebo zákaznice... Rok jsem sice v Bochumu nebyl, ale snad tak krátkou paměť nemám. Naštěstí nepřišel na mne s pistolí, aby mne taky sprovodil ze světa. Druhý člověk byla odpoledne tahle žena, kterou si taky vůbec nepamatuji. Začínám o sobě pochybovat. Představila se mi jako Githa, řekla že je ráda, že mne zase vidí a vnutila mi své telefonní číslo. Chtěla by prý zase se mnou navázala kontakt i když se přestěhovala do Berlína... a mohl bych u ní i přespat. A že je vdaná by vůbec nevadilo. Tak sami řekněte. Je tohle normální? .