Jeffersův dům - Konečné znění 21
Nakonec dospěl k názoru, že ti dva, otec a matka, se vlastně tak dlouho hledali až se našli. Ty hádky a kravály je držely spolu a bez nich by byli ještě nešťastnější než jsou. Jeden měl to, co druhému scházelo a naopoak. Jeho otec se rád zastavil s lidmi a byl i dobrý posluchač, zatímco matka se naopak ráda poslouchala sama. Jelikož se s nebývalou oblibou i aktivně podílela na neshodách v práci, přicházela večer co večer domů, plná vášní a nepokoje, s úmyslem vylít si před námi žluč a srdce. Ty ženské, "ty mrchy jedny, jsou proti mně a házejí mi klacky pod nohy," byly nakonec pro otce vítanou spásou. Otec matce přikyvoval, dával jí ve všem za pravdu a taky věděl proč, protože její veškerá zloba a nenávist se obracela jen na ně, namísto na něho, a on měl alespoň jeden večer zase klid a pokoj. Někdy, jako dnes ráno, na mne padne taková nechuť a beznaděj, že nepomáhá nic, ani ten sluncem prohřátý krásný den, ani když vyjdu z domu a dívám se na moře. Přijde to zčista jasna a vše
