Kreperat

To, že kniha dokáže vyléčit, beru sice z rezervou, ale přesto mi již pár lidí několikrát vážně tvrdilo, že se díky ní vyléčili ze svých neduhů už jen tím, že na ni položili svoji ruku. Ty knihy, které jsem napsal, jsou o kamenech a podle tvrzení těch lidí je prý vyléčily právě ty kameny, které jsou v ní vyobrazeny (takže si je ani nemusí kupovat) a jiní mne zase ubezpečovali, že je to mým textem. Jedna žena dokonce má moji knihu na nočním stolu a před spaním si z ní čte jako z pohádek nebo z bible. Dobře pak usne a ráno se probudí bez bolestí jako rybička. Možná si ji vkládá i pod polštář pod hlavu. Je taky známo, že někteří studenti to dělají s učebnicí a učební látky se jim pak přes noc snadněji dostanou do hlavy. Každopádně já v její posteli nebyl, abych věděl, co tam s ní, jaké neplechy, provádí. Ale když jí ta moje kniha pomáhá, víra je mocná čarodějka, proč ne? Rozpomněl jsem se na to všechno jen proto, protože mi před chvílí v komentáři k předchozímu článku napsala Audrey, že zn

... ani o čerstvě vytištěné knihy, ale zato moje Maruška. Stačí jí přivonit k takové knize, dovezené přímo z tiskárny a dojde u ní k takovému orgasmu, že by o něm mohly všechny ženy jen snít... a nemusím se o to ani sám přičinit. Je to pro ni takový zážitek, že by se dal dokonce i přirovnat k nirváně. Je fakt, že trochu přeháním, ale pravdou je, že se to před několika dny stalo a já byl při tom. Ty čerstvé knihy jsem skutečně domů přivezl, protože chtěla jednu z nich mít, nebyly již na skladě, byly vyprodané, a opravdu první co Maruška udělala, když knihu dostala do rukou, bylo to, že ji otevřela, aby tu vůni tiskařské černi s hlubokým vdechem do sebe nasála. "To je krása...", jen povzdechla. Docela mne tím příjemně překvapila, protože tu vůni mám taky rád. Doufám, že to tu nebudete brát jako reklamu, to já u dvanáctého vydání už nepotřebuji, ale Maruška mi může nakonec dosvědčit, že se jí tak nedávno stalo. Ta miluje vůně a nejrůznější pachy jako já, až je to někdy až na ško