Kreperat

Před lety jsem sbíral folklór, jak zvukový na deskách, nebo tištěný a podle toho bylo vidět, že se naši předci taky dokázali hezky bavit jako dnes my... snad ještě vtivněji, že i když to bylo vulgární, dovedli to dobře zabalit. Pepíku, Pepíku, copak dělá Káča? Ona lezí na lavici, na p... si plácá. Ty tóny vám k tomu nedám, ale můžete si ty tečky doplnit jak chcete a napadají mi dokonce dva výrazy. Mám pochopitelně těch říkanek na skladě víc a možná vám příště tady zase nějakou ukáži. Teď vám raději ukáži z mého okna krásnou duhu, když jsme se v úterý s Maruškou vrátili z výletu. Dnes je opět krásný den, takže nesedět u počítače a hajdy do přírody. .

Na rozdíl od bohatě členěné uliční fasády vypadala odvrácená strana domu jako by patřila do potěmkinovy vesnice. Byla odbytá, strohá, jako běžný činžovní dům, jen zasklené vnitřní schodiště a po jeho obou stranách jednoduché balkony bytů. Malý, betonovými deskami vydlážděný dvůr, s několika záhony kolem, s travnatou plochou uprostřed, sousedil, oddělen vyviklaným tyčkovým plotem na všech třech stranách, s rozsáhlým soukromým zahradnictvím. Majitelem zahradnictví, i když jen na dožití, byl chlap jako hora. I přes své pokročilé stáří stále něco zkoušel a vynalézal, většinou to však byly jen ztřeštěné nápady, ale co bylo na nich krásné, měly vtip. Celá ta jeho zahrada byla i pro děti, které miloval, vyloženým rájem. Protože věděl, že mu to všechno vlastně už nepatří, že mu to komunisti už vlastně vzali, dělal pro děti možné nemožné a všechno co mohl rozdával. Natáhl třeba lano mezi dva stromy a učil je provazochodectví, učil je na vlastním příkladu jak si dát nohu za krk, ale učil je i ja...

Co bych taky pro Katku neudělal a tak jsem se vydal do Vršovic, odkud chtěla kostel od Gočára. A proč zrovna já? Protože mám vás holky rád a splním vám všechna přání. . . . . . Kostel byl zavřený, takže interiér jen přes dvoje dveře. . . Ještě někdo má přání? :D .

Sám jsem při svatbě trpěl, což se o ženách asi nedá říct, ale možná proto, že jsem v jádru zlomyslný, rád fotografuji jiné. Tihle dva se nemohli fotek nabažit a tak tu máte s nimi další. . . . . . Pěkně si tam ženich zasportoval. :D .

Se svatbami se včera na Valentina roztrhl pytel, takže vám jednu ukáži. . . . . . Nevěsta dostala i plyšového medvídka. Znáte mne jak rád svatby fotím. Dlouho tu na blogu nebyly. Chcete ještě další? .

Tak už tu máme zase sněženky. Ale nejdřív vám tu povím jejich předhistorii, tedy jak jsem k nim přišel. Zprvu jsem fotil na Staromáku Japonky a pořádně chumelilo. Tu fotku jsem vám už ráno ukázal, ale třeba jste ji všichni neviděli. No a právě na Karlově mostě jsem si říkal, jestli jsou v těch Vojanových sadech ještě ty sněženky. Moje kamarádka Lenka sice nevěřila že tam zůstanou, že je jistě otrhá nějaký bezdomovec, aby se jejich prodejem přiživil, ale nakonec tam skutečně byly. Kdo by rád nevyfotil sněženky ve sněhu, když jsou to sněžné květinky. A tak jsem si k nim do sněhu poklekl, umáčel jsem si při tom kalhoty a pár jich pro vás vyfotil. . . . . Byl jsem postaven na pranýř, http://klub.blog.cz/1302/mene-je-vice-aneb-pozor-na-nova-pravidla , že jsem si dovolil dát jednu fotku na blog bez okecávání. Myslíte si, že fotka jestě text potřebuje a že nestačí že mluví sama za sebe? .

Byla tu stížnost, že se nemá tady ukazovat fotka, aniž by ji člověk neokecal, tak dobrá, řeknu vám něco jak vznikla. Vyšel jsem si jako obvykle po městě, abych si vyřídil plno věcí a pak mne napadlo, když konečně napadl sníh, že bych nemusel spěchat domů a že se mohu projít k Vltavě. Dost chumelilo, bylo mi to sice nepříjemné, jak mi padal sníh do očí, ale přesto jsem na Staromáku vynadal foťak a fotil turistky. Však mne znáte, jak jsem zatíženej na ty Japonky. Pak jsem se vydal Karovkou na ten most a tam se mi povedly docela zajímavé fotky. V chumelenici nejsou tak obvyklé, ale ty vám ukáži někdy jindy. No a právě na tom mostě jsem si říkal, jestli jsou v těch Vojanových sadech ještě ty sněženky. Moje kamarádka Lenka sice nevěřila že tam zůstanou, že je jistě otrhá nějaký bezdomovec, aby se jejich prodejem přiživil, ale nakonec tam skutečně byly. Kdo by rád nevyfotil sněženky ve sněhu, když jsou to sněžné květinky. A tak jsem si k nim do sněhu poklekl, umáčel jsem si při tom kalhoty a...

. . . . . . . . A co vy, taky byste si ho rádi pohladili? .

. No nejsou roztomilé? .

. . . . . .

. . Podobnost čistě náhodná. .