Kreperat

Ty tři moje grácie se tu sesedly, protože chtěly vidět moji knihu o kamenech a tak je tu mám na fotce dohromady. Tahle moje kniha v němčině, takže textu trochu rozuměly. Jako antické grácie, každá se něčím jinými vyznačuje, něčím jiným je krásná. Andaena je sama nevinnost, na tu bych si musel ještě dlouho počkat, Suzane je vážná, hloubavá holka a Rikke, i když to tady není moc vidět, otevřenost a samý úsměv. A vyberte si? :D Někdo tu před časem napsal, že ty holky, nebo ženy, moc často střídám, ale ono je to úplně jinak. Ženy do mého života (a já do jejich) vchází a zase odchází... a tak je poznávám a zatím nemám potřebu se některé držet, neřkuli některou vlastnit. Je to i takové dobrodružství. Být na cestě. Život plyne a já s ním. Nechávám to všechno osudu. .

Kdo z nás se někdy necítil jako černá ovce, ale já si vzpomínám na jeden večer, kdy jsem se opravdu tak cítil a připadlo mi to tak symbolické jako snad nikdy. Musím se ještě teď tomu smát. :D Jak už jsem tady už mnokrát napsal, moje ex podlehla té sektě Diesany a já to bohužel dlouhé roky toleroval s nadějí, že ji to pustí. Když jsme z Německa přijeli do Prahy, její první bylo navštívit ten její ašrám a někdy to bylo i přes noc a tak jsem tam i já několikrát přespal. Někdy večer se tam konaly takové dětinské zábavy, aby se tam ti lidé zase tak moc nenudili. Už nevím co to bylo za hru, ale sčítal se výsledek a konečná cifra znamenala vítěze. Hrál jsem tehdy taky a moje konečné číslo vzalo tak trochu těm lidem dech - 666, číslo satana, což jeden člověk do toho ticha řekl i nahlas. Dlouhé mlčení a dlouhé pohledy přítomných na mne. Byl jsem odhalen. "Černá ovce" mezi "bílými svatými" a měl jsem jen to štěstí, že tam byli mírumilovní lidé, jinak bych asi odtud neodešel ž