Kreperat

Byla tu stížnost, že se nemá tady ukazovat fotka, aniž by ji člověk neokecal, tak dobrá, řeknu vám něco jak vznikla. Vyšel jsem si jako obvykle po městě, abych si vyřídil plno věcí a pak mne napadlo, když konečně napadl sníh, že bych nemusel spěchat domů a že se mohu projít k Vltavě. Dost chumelilo, bylo mi to sice nepříjemné, jak mi padal sníh do očí, ale přesto jsem na Staromáku vynadal foťak a fotil turistky. Však mne znáte, jak jsem zatíženej na ty Japonky. Pak jsem se vydal Karovkou na ten most a tam se mi povedly docela zajímavé fotky. V chumelenici nejsou tak obvyklé, ale ty vám ukáži někdy jindy. No a právě na tom mostě jsem si říkal, jestli jsou v těch Vojanových sadech ještě ty sněženky. Moje kamarádka Lenka sice nevěřila že tam zůstanou, že je jistě otrhá nějaký bezdomovec, aby se jejich prodejem přiživil, ale nakonec tam skutečně byly. Kdo by rád nevyfotil sněženky ve sněhu, když jsou to sněžné květinky. A tak jsem si k nim do sněhu poklekl, umáčel jsem si při tom kalhoty a

"Hnus, hnus a zase jen hnus. 150 Kčs, jež mi otec dal na vyplacení mé KSČ legitimace, jež od srpna leží u jedné hokyně jsem propil. Předevčíram spala Honza v kanále, který mi včera ráno ukazovala, je jistě nádherný, dal by se velmi výhodně adoptovat. Je tam nádherná ozvěna, kterou jsme byli oba okouzleni. Trochu tam sice táhne. Dnes jsem přišel domů, chtěl jsem počkat, odejde-li otec, abych spáchal sebevraždu svítiplynem. Teď to však bohužel nejde." Z deníku Egona Bondy, konec listopadu 1950. K té legitimaci: Dneska jsem byl v antikvariátu a byla tam průkazka KSČ, sice ne od Bondyho, ale za deset korun k mání. A proto mne ten Bondy, ty jeho paměti napadly. Lidé se dřív dokázali okouzlit i maličkostí, třeba ozvěnou v kanále. A proč taky ne. I mne potěší každá maličkost... například, když mrzne, jako tomu bylo dnes, a zrovna jak vyjdu z metra, mi přijede autobus. A potom to krásné teplo, když dorazím domů. Když jsem studoval, bydlel jsem u jedné vdovy na podnájmu v její vilce a

Málem jsem spadl ze židle, když jsem tu fotku prvně viděl. Váhal jsem, jestli se mám k jeho ofiální fotce vyjádřit, ale nedalo mi to. Měl si nechat o někoho rozumného poradit. Ale jak víme, on si poradit od nikoho nenechá, protože má patent na moudrost a všechno ví líp. Byl středem výsměchu už s těmi polibky s dcerou a Bohdalkou a nechce se mi věřit, že mu to nikdo neřekl. Potřeboval by nějakého šaška, jako měli králové, kteří jediní měli odvahu jim nastavit správné zrcadlo. Silná retuše a ruce pod bradou, aby nebyla vidět třikrát, jak ho všichni známe. A starostlivý pohled jako mocipán. Jen doufám, že se za to nebude zavírat, když se mu někdo vysměje, jako to bylo Švejka, když mouchy posraly portrét Františka Josefa. Kráítce řečeno, Zeman je ve své ješitnosti hloupej a může si za tu ostudu sám. A ta fotka, napadá mi, je vlastně stejně lživá, jako jeho volební kampaň. .