Kreperat

Teprve až teď zmenšuji fotky z jarní Prahy a tyhle se mi docelá líbí. Musím se pochválit. Ta žena v pozadí se na mne usmívala a docela se jí asi líbilo že i ji fotím. :D Orloj znám nazpaměť a proto fotím raději lidi. :D -

Nebojte, nemluvím o životě, že bych rád z něho odešel, mám se pořád rád. A taky to nebude nějakej duchaplnej pseudofilosofickej článek. Myslím na to, proč jsem tady v tom Německu, když mám v Praze komfortně zařízenej byt, útulnej a plnej mých krásných věcí a hlavně náruč mé lásky? Sám se opravdu divím proč tu jsem. Musím bejt padlej na hlavu. V bytu tady nemám pořád kuchyň, vařím na jednom vařiči a nádobí meju v koupelně, aspoň ta sprcha je tady, je strašná zima a vlhko, protože je to nad sklepem. Proč ten byt tak vypadá? Nezařizuji to, protože je to přechodné, co pak potom s tím? A to není všechno. Na chodbě je smrad ze psů, kterých je tu víc než lidí, nade mnou jsou dva Poláci, který mi blijí na okna a celou noc vyřvávají, protožwe jsou alkoholici. O poschodí výš zase bydlí muslim, z jehož oken se line ten jeho folklór a naproti přes zahradu samí Turci. Tuhle čtvrť jsem si nenašel, tu jsem jen vzal ze zoufalství, protože jsem se chtěl ještě před rozvodem odstěhovat od ženy a malé byt...

- - - - Lidé chytají poslední sluníčko. Fotky jsou z neděle z gelsenkirchenského parku. -

Každá je jiná a s každou je jiné dobrodružství. Bez nich by to nešlo a takhle procházejí mým životem. :D -