Mara přijela za deště a možná v tom bylo něco symbolického, protože s deštěm přichází ke mně vždy něco nového... a také i odchází. Takový je prostě život. Dirigoval jsem jí cestu ke mně mobilem (už dovedu i telefonovat) a přesto že si zajela až do Gelsenkirchenu, nakonec ke mně trefila. Než jsme dopili kafe, vysvitlo sluníčko (zase symbolika) a tak jsme vyšli ven, abych jí ukázal svá oblíbená místa, kde se cítím dobře. Protože bylo namoklo, jízdy na kole jsme odložili na příště. Mám její fotky i zpředu, ale nechtěla je mít na blogu. Pak jsme si večer dali špagety. Jednoduché jídlo, dovedu i náročnější, ale zase je rychlé. Chtěla mi pomáhat, ale nepustil jsem ji k tomu. Pro ženy prostě vařím rád. :D Taky jsme fotili kytičky, ale fotky budou někdy příště. .