Ženy to nemají jednoduché...
a rozhodně jim to ženství, včetně každodenních ranních hodin u zrcadla, porodů a všecho dalšího, nezávidím. Ale abych začal od začátku. Včera odpoledne jsem se "u koně" sešel s Miroslavou a protože bylo hezky, dopřáli jsme si krásnou podzimní procházku. Tohle si Miroslava (nerad ženy oslovuji zkratkami, protože například Miroslva zní krásněji než třeba Mirka) doufám užívala a tak jsme se až dlouho v noci třemi polibky rozloučili a ona jela za dětmi a já domů. Velké překvapení krátce před půlnocí mi připravila moje dlouholetá kamarádka Anička otázkou, zdali by mohla u mne přespat. Jelikož jsem ještě nespal a byl jsem doma sám, tak mi to nedělalo žádný problém a řekl jsem ano. Když pak přijela, dozvěděl jsem se další podobnosti. Jeden chlap, který ji oslovil skrz inzerát, a se kterým si nějaký čas psala, ji pozval do Prahy na celý víkend. Sliboval jí vážný vztah a hory doly, takže za ním přijela až z jedné vesničky někde za Plzní. Když nastal večer, ten "vážný vztah"