Anonymita ve městě na ulici
Denně potkváme stovky, neřkuli tisíce lidí a nevíme co jsou zač a co můžeme od nich čekat. Většinou je míjíme bez povšimnutí, ale jsou i případy, že s nimi přijdeme pro něco do konfliktu. Ovšem pak máme aspoň možnost, když si s někým "nesedneme", přestaneme se s ním bavit, nebo dokonce stýkat a máme od nich pokoj... zatímco třeba tady na blogu.cz se jim (zejména když se rozhodnou nás vytrvale otravovat) tak snadno nevyhneme. Ale naštěstí na ulici potkáváme víc lidí, kteří jsou k nám milí a něčím nás zaujmou (a to i tady na blogu), že nakonec ta anonymita se změní v přátelství, nebo dokonce důvěrný vztah. To pak vyvažuje tu nepříjemnost, kterou s některými lidmi máme. I tady na blogu jsem takto poznal pár lidí se kterými jsem se zapovídal a nakonec se s nimi skutečně setkal, jako třeba s Bohunkou, nebo Klárkou, ale podobně se mi to samozřejmě stává na ulici. Například s tou paví babičkou, nebo ženou se kterou jsem nedávno klátil ořechy. Ty znám sice jen podle křestního jména,