Kreperat

Tento víkend byl jako zrozený k procházkám, takže i já jsem vylezl z postele i když se stále necítím docela dobře a doufám, že i vy jste si vyšli. Dal jsem si rande s Maruškou na Malostranské, že si vyjdeme nahoru na Hrad. Na Kačerově jsem nastoupil do metra a jen jak jsem dosedl, fakt si nevymýšlím, přisedla si ke mne blondýnka a hned se dala se mnou do hovoru. "To je dnes krásně", řekla. Za tu dobu šesti stanic mi stačila říct, že je prodavačka, že si včera koupila nové sandále (a hned mi je ukázala) a že má problémy s nohami od toho stání. V Německu je to lepší, jak jí prý říkala kolegyně, která tam pracuje, protože tam mají povinné přestávky. Napovídala toho moc a byl jsem rád že už jsme na Muzeu. "Vyrážíte na procházku?" ještě stačila říct, "tak ráda bych taky, ale nemám s kým", ale to už jsem se zvedal. Ta chudák holka se opravdu snažila... ale pokud má bolavé nohy, stejně by nám nastačila a jak bych vysvětlil Marušce, kdych dorazil s ní. No řekněte.