Kreperat

Tak jsme tomu říkali jako děti. Jel jsem naproti mojí M. k práci, zdrhla jako ostatní její kolegové hned po obědě a vydali jsme se zaplavat si do hostivařské přehrady. Podle hygieniků je tam nazávadná voda, až na ty psy, takže žádný problém. Jeden z nich ale pochcal, když jsme byli ve vodě, viděli jsme ho a nemohli nic dělat, M. kabelku. Kdyby to bylo aspoň jako malá kapka v moři. Naštěstí to naše oblečení zůstalo suché. Ta majitelka psa, když jsme jí to řekli, nám ještě vynadala, že prý nemáme chodit tam, kde je plno psů. Tentokrát jsme nebyli na prknech mola, ale pod stromy ve stínu, abychom se zase nespálili. . . . Jsou tam i labutě. Mám pocit, že je pomalu víc psů než lidí. I moje M. má psa, ale ten tam nebyl naštěstí s námi. Každý druhý člověk má psa jen proto, aby ho aspoň někdo miloval. Je to i docela smutné - pes jako náhrada za člověka. Už se těším až přijdou muslimové. Ti je zákaží jako nečisté zvíře. .