Kreperat

... sedli jsme si na postel a trochu jsme rozprávěli o Amstrodamu, kde jsem často, protože to není odtud tak moc deleko. Měla na sobě zase to černé tričko (které znáte i z fotky včerejšího článku), protože se opět ukázalo sluníčko v celé své síle a popíjeli španělské červené, které taky miluje. Nakonec přišla řeč na to kde bydlí, v jaké čtvrti, že bych jí tam mohl i někdy navštívit. Stali jsme se už docela blízkými přáteli, tak proč ne, ale nějak se jí moc nechtělo. Vlastně se jí ani nedivím. Má třeba přítele a nebyla by moc záda, aby jí někdo zevloval pod okny. Taky přišla řeč na to, jestli má okna bez záclon, jak je v Holandku zvykem. Bylo to údajně kdysi dáno zákonem, aby policie viděla, jestli se tam po bytech nescházejí podezřelí lidé, kverulanti. Řekla že ano, záclony nemá, jen v noci rolety. Nakonec jsem si vzpomněl, a taky ji vyprávěl, že dát někamu adresu je opravdu často nerozum. Nejenže tě může někdo vykrást, což se mi před měsícem opravdu stalo, ale může ti udělat dotyčný č