Andělské odpoledne
. . . . Občas se zastavím u Anděla, protože tam přesedám. Kdysi jsem nedaleko odtud pracoval, ale upřímně řečeno, nijak mi k srdci nepřirostl, přestože nějaké hezké vzpomínky jsem si i zachoval. Prodávali tam tentokrát nejen uzeniny z masa, ale i slovanské koláčky, jak je tam prodavačka nazvala a byla na ně dračka. Ale řekněte, koupili byste si pohledem na ty zákazníky, kteří je berou do ruky a prskají na ně, něco i vy? Kde je ta hygiena? Podobně se na to dívám i v prodejních střediscích, kde je pečivo na stolech a každej se v tom hrabe. Například v Německu je taky na ně samoobsluha, ale jsou za sklem a lidé si je vybírají takovou velkou pinzetou. Pak se lidí diví, že je tolik nemocí, když přijdou zimy, nachlazení a chřipky. .