Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpna 12, 2013

Tolik žen toužících po lásce...

Obrázek
To jsem si dnes ráno říkal, když jsem šel z nákupu a jedna na mne vyslala "takový" pohled. Tou láskou nemyslím hned sex, aby to nebylo špatně chápano, ale touhu po jejím naplnění. Některé jsou i zadané a přesto té lásky dostanu poskromnu, pokud vůbec. Ale rozkrájet se pro všechny nemohu a tak jsem jen kolem ní s úsměvem prošel. S Marou si dobře rozumím, ale vlastně, když nad tím uvažuji, rozumím si s každou ženou dobře. Proto je mi někdy záhadou, proč jsem si přestal rozumět s tou mojí ex. U Mary se mi líbí hlavně její upřímnost, přímočarost... nebojí se říct všechno na rovinu a taky i sama, cokoli řeknu, v pohodě přijme. Kupodivu německy nedojde s ní tolik k nedorozumění, jako když na někoho v Čechách promluvím česky. :D Na zahradě se uvolila stát mi za modelku a tady ji máte. Nemá upřímný pohled? Taky se mi povedlo ji rozesmát, ale tu až někdy příště. Triko má pocákané, jak malova zeď. .

Jeffersův dům - Konečné znění 9

Začal jsem zase psát a baví mne to. Pro mne bylo psaní vždy víc terapií... nejlepší jakou jsem znal. Má žena moc dobře věděla, proč mne od psaní zrazovala. A navíc, přestal jsem jí víc naslouchat a to ji žralo. Mé psaní nenáviděla jako mor a nevynechala jedinou příležitost, aby vše, co jsem kdy napsal, aniž to četla, se škodolibou radostí snížila. Ale to mne nechávalo chladným. Co tě užírá nebo trápí, napiš, roztrhej, zmačkej, hoď do koše a jsi volný.... Stejně jako teď, co tu sedím a píši. Při zpětném pročtení sice mohu jen konstatovat, že je to celé k ničemu, jen ubohý krám, ale mohu si aspoň s klidem pomyslet, že je to právě jen ta terapie, která mi pomohla. A netrápím se, že jsem tak hloupě promarnil čas. Neděle byla pro něj nejhorší z celého týdne. Prokletý den. Ráno musel do kostela, odpoledne na povinnou procházku s rodiči v bílých punčových kalhotách, které z hloubi své dětské duše nenáviděl. Jeho rodiče se chtěli, pro něj z nepochopitelného důvodu, všem lidem v městském parku