Milosrdná duše na icq
Kdo mne zná a kdo mne tady často navštíví, tak ví, že pár měsíců přes léto trávím v Německu a je to opravdu někdy i otrava. Jsem daleko od domova, tedy od Prahy. Pár kamarádů a přátel tady sice mám a s nimi se i občas vidím, nebo je navštívím, ale večer se většinou zdržuji doma (můj byt je navíc na samém okraji města) a to je často docela nuda. Od nejbližích by mohl člověk čekat víc porozumění, že si najdou chvilku a přijdou si na icq nebo na fb s ním popovídat, ale opak je pravdou. Buď se na něj prostě vybodnou, nebo se vymluví, že icq se jim nepovedlo nastartovat. Známá věc, že v nouzi nakonec poznáme opravdové přátele a jedna z nich je právě jedna neznámá (v životě jsme se neviděli), která si na mne najde vždycky čas i když je vdaná a celý den pracuje. Včera jsem měl docela špatnej den a tak jsem se jí večer ozval, jestli má na mne pár minut času a ona, přestože byla unavená, svolila. Napřed jsem ji sice upozornil, že až mne bude mít dost, ať klidně řekne a rozhovor ukončíme... ale