Kreperat

S Haničkou jsme se neprošli jen lesem, ale vyšli i do otevřené krajiny, která byla krásně osvětlená odpoledním sluncem. Bylo to jako vstoupit do jiného světa, do světa impresionistů, kde syté barvy mají navrch. A modrá oblohy tomu dodávala ten správný ráz. Dokonce i Hanička vyndala svůj foťák a fotila jako smyslu zbavená. No není to krása, i když ta příroda live je přeci jen krásnější než ty fotky, které vám tady předkládám? . . . No řekněte? Nedá mi abych ještě nevrátil k té síle slov. Jak tu napsala minule Radka, slovo je opravdu jen taková berlička, jak se dorozumět, ale pocity, zážitky, které zažijeme a prožijeme, můžeme sice slovy popsat, ale nikdo tu intenzitu, která je v nás, nelze zcela přenést na druhé. To se třeba týká i zážitků, které máme při meditaci, ty jsou prostě nepřenosné a to se samozřejmě i týká i pocitů, když někoho milujeme. Ta snaha básníků, vstřeba to všechno do slov, je sice chválihodná, ale je to zase jen pouhý obraz, který si někde pověsíme. A podobně je to i