Kreperat

Nebudu hodnej, seru na to, jsem prostě nepoučitelnej. Co teď bojuji proti horečkám a kašli, napadají mi jen negativní myšlenky o kterých jsem si myslel, že se mi už dávno vypařily z hlavy. Za dobroutu na žebrotu, jak se říká. Není dobré dělat dobré skutky, protože se to ve velké většině obrátí proti mně. Ono toho bylo sice víc, ale napadají mi jen ty tragičtější. Když jsem byl jako voják u ptp, to asi neznáte, pomocný technicky prapor (tam byli za komunismu odveleni politicky nespolehliví lidé, kteří většinou pracovali na stavbách), později se tomu říkalo technická pomoc, kde s námi často pracovali i muklové. Já jednomu daroval pár korun, aby si polepšil a jeho nic jiného nepadlo, zdrhnout. Když ho chytili, udal mně že jsem mu na ten útěk půjčil a dostal jsem se až k vojenskému prokurátorovi. Například druhý případ byl, když jsme se chystali útéci za Západ. Dali jsme nejdůvěrnějším přátelům klíče od bytu, ať si tam vezmou co se jim hodí a jen jsme od nich na oplátku chtěli, až se někdy

První co mne napadlo, mohli to být krtečkové, protože milují temnoty a vylézají ze svých nor až za tmy. Ale stejně to mohou být i bezdomovci. Nemají střechu nad hlavou a proto buď bloumají po ulici, jezdí v metru, taky norách, z konečné na konečnou a pak si ustelou pod mostem Legií, nebo v Kunratickém lese ve svém doupěti. Jsou pochopitelně i jiní noční tvorové. Ti zase v nočních hodinách vylézají z kanálů, uhádli jste to, jsou to krysy a hledají pod odpadkovými koši potravu, která tam zbyla právě po těch těch bezdomovcích. Holt Praha, velkoměsto. Ovšem někdy jsem i já noční tvor. I když jen pro zábavu. Přiznávám se, že jsem taky párkrát jezdil skoro celou noc noční Prahou a to jen proto, abych ty noční tvory vyfotil. Jindy jsem zase křížem krážem prochodil ty temné žižkovské ulice jen pro ten adrenolinovej strach z přepadení. Nebo jsem až k ránu, ještě za šera, vracel ze záletů. Nebo po probděné noci vyprovázel holku... která přespala u své "kamarádky". Znáte to holky samy j