Kreperat

Ale jsou i nečekané kroky, které jsou nám naopak prospěšné. Bylo v předvánoční době a měl jsem v centru Prahy schůzku s přítelkyní. Vyjel jsem o pár hodin z domova dřív a protože byla docela zima, napadlo mi zajít (právě jsem ho míjel) do kostela sv.Jiljí. Lidé se tam zrovna scházeli na podvečerní mši. Navíc mne bolel již několik dní zub a potřeboval jsem si na chvíli tam v klidu posedět. Nebyl jsem jediný kdo se rozhodl učinit takový krok. Tento muž na fotce, pobuda, se tam bez rozpaků s plechovkou pití zády k oltáři rozvalil a neměl se k tomu, ani po naléhání jedné věřící a faráře, zvednout. Nakonec si přeci jen dal říct a po delším proslovu, v němž nám udělil rady do života, z kostela odešel a mohla mše začít. A proč to tady říkám? Můj příběh není ještě u konce. Jelikož jsem měl ještě hodinu čas, rozhodl jsem se na mši zůstat a jít, když je před Vánoci, k přijímání. Jsem katolík. Hostie se mi bezděčně přilepila na ten bolavý zub a nebude mi asi věřit, od té doby mne zub nebolí. Může