A lze tu cenu našich životů spočítat?
Modrá obloha a na ní táhnou ptáci. Snažíme se je spočítat, je jich kolem padesáti a říkáme si kam a odkud asi uprostřed února letí? Taky se dohadujeme co je to za ptáky. Řekne že drozdi. Mrazivý den, který vybízí k procházce. Milíá holka, ale někdy se projeví dominantně dokud na ni nepoložím ruku. To je pak rázem krotká a povolná jako beránek. Napadne mi se jí zeptat jak se spokojená se svým údělem ženy. Chvíli přemýšlí a nakonec řekne že je s ním smířená. Vzájemně si věnujeme čas. Ona mně ten její a já jí ten můj. Možná si ho i vzájemně krademe. To rozsoudí jen čas. I taková je cena našeho života. .