Kreperat

... jak jsem vám slíbil v předešlém článku, i když zcela zblízka jsem je raději nefotil. Jednak jsem hlídal kolo, ty se tady taky kradou a někdy tam byla taková skrumáž, že bych mohl chytit pendrekem i od palicajtů. Tady jsou jako sršně na ty německé policajty až mi jich bylo líto. . . . . . . . . . . . . . . Fotky se mi pomalu nahrávají a ztratil jsem nad tím hodně času, tak si jich važte. :D .

Vyjel jsem si krásného dne na kole do Essenu, což je docela poklidné ospalé město, ale to jsem netušil, že bych tam taky mohl dojít úrazu a ten rozvášněný dav by mi rozdupal i kolo. Jeden Němec se odvážil proti nim něco říct, že jsou tu v Německu jako hosté a ať nezanášejí tu svoji politiku sem, je na fotkách skrytej někde v chumlu, a hned utržil pár úderů pěstí včetně kopancůl. Demonstrace začala od nádraží docela poklidně... . . ... na Kennedyho náměstí dokonce tancovali ty své turecké tanečky ... . . ... a pak stačilo málo a zvrhlo se to ve rvačky. Je to divokej národ. Ty rvačky vám ukáži zase příště. .

Protože mám nové boty a po delší chůzi mne tlačí, sedl jsem si ve středu, viz předešlý článek, na náměstí k jedné ženě, protože ostatní lavičky byly obsazené a dal se s ní do hovoru. Rád se s lidmi bavím, rád je poznávám a taky jsem zvědavej jak každej člověk žije. Třeba zrovna dnes si ke mně na lavici u cyklistické stezky přisedl jeden muž a dozvěděl jsem se od něj že má problémy s tlakem a proto má od lékaře doporučenou chůzi, že dělá do cenných papírů, je rozvedenej, měl za ženu letušku a bude si kupovat Wohnmobil, se kterým se chystá na cestu po Evropě. Ale zpátky k té Paulíně, jak se mi představila. Pochází z Filipín, provdala se sem do Německa, žije tu už 25 let, je úřednice a když jsem se jí zeptal na muže, ukázala do nebe. Není pilot, ani mužská letuška, ale prostě umřel. Paulína je i zapálení katolička a muslimy prý akcptuje, protože její víra jí přikazuje mít na světě všechny lidi rád a nikoho kvůli víře neodsuzovat. Denně si čte před spaním v bibli a přítele nechce, protože ...

Se Stefanem, mým švédským kamarádem, jsem si dal sraz ve městě, ale špatně jsme se domluvili, takže jsme se hned nenašli. Tentokrát by se mi ten mobil, jehož jsem zarputilým nepřítelem, hodil. Šel jsem se tedy projít do městského parku, kde jsem trochu fotil... ... kytičky... ... husičky... ... a moji krásnou magnolii, která už bohužel odkvetla. Pak jsem jsem se vydal do centra, že tam snad potkám Stefana, ale potkával jen muslimky. Ale nepotkal jsem ve městě jen je, to bych přeháněl. Potkal jsem pár jiných kamarádů a známých, zašel jsem si i na nádraží, jestli nemají české noviny a nakonec jsem potkal svého syna, který se právě na skok vrátil ze Srí Lanky, kde pracuje na tu podvodnici, která si tam zařídila další výnosný podnik. Začal mi vyhrožovat, abych tady na blogu o ní neroznášel "lži" a že příště nebude na mne tak hodný. Nevím co tím hodným myslíš, protože od doby co jsem vám oběma věnoval byt, jsi na mne nepromluvil a ani na ulici mne nepozdravíš. Zakazovat si tebou n...

Opustil jsem i svoji milou a taky jí zrovna není nejlíp ... ale rád se k oběma vrátím, pokud mne vezmou zpátky do náručí. Tohle je pohled z mého pražského okna. To bylo ráno mlhavo. Na Hradčany to mám daleko. Ale odtud do Prahy ještě dál. Náplavka je teď jistě zaplavená vodou a je tam naplavené jen to bahno. Karův most když nebyla velká voda. Můžete s dnešním stavem porovnat. -

Ten kdo mne tady na blogu už delší dobu zná, tak ten ví, že uprostřed "mého" lesa je krásný palouk. Je tam nejhezčí tráva z celého okolí. A proto ji má rád i tenhle králík, který na mne vykoukl ze křoví... ... a pak do něj zase zaběhl. Byl na rozdíl od těch bochumských králíků plachej. A pak ke mne přilétl a sedl mi na ruku motýl. Byla to sice můra, ale motýl zní líp. Ta fotka je až když sedl na list. Pak jsem tam šel překontrolovat moje americké třešničky. Jsou zrovna v plném rozvětu ... ... a nějakej brouk mi je zrovna okusoval. Tyento druh třešniček kvete později. Vypadají krásně jako nevěsty. Už se těším až si je ochutnám. A pak jsem vstoupil zase do lesa a tam jsou taky zajímavé stromy. Mají takové vedlejší odenky. Třinácté pokračování nebude, protože jsem trochu pověrčivej. A tak jsem vzal ten les zkrátka. A už jsem v naší ulici. Je dlouhá a taky se tak jmenuje, Lange. To jste rádi, že už jsem konečně doma. :D Byla to procházka sice jen na púl dne, ale když se člověk do...

Ani jsem ještě nevyšel z Gelsenkirchenu a potkal jsem souseda. V domě kde bydlím, má snad každej psa. Je milej, ochotnej, ale hrozně upovídanej. . Nevím proč, ale myslím si, že ten pes je mu hodně podobnej. Pak jsem prošel ještě jedním parkem, těch je tu hodně. Ta budova vpravo je nějakej vědeckej ústav. Loni tam seděli milenci a jejich fotku jsem dával i na blog.... ... ale tentokrát kdo jiný než muslimové. Jsou zkrátka všude. :D A pak jsem vešel do "mého" lesa, ale o něm až příště. .