Kreperat

Nic nestíhám. .

Dříve se říkalo cikáni a nikdo se nad tím nepozastavil. Třeba byl krásný film Cikáni jdou do nebe, nebo existovaly gramofonové desky s cikánským folklórem a nikdo to nebral jako jejich urážku. Dokonce i cikán, řekne o sobě jsem cigoš, často to slyším od nich na ulici. Asi to smějí říkat jen mezi sebou a my bílí, abychom je snad neurazili, rómové. To jejich přejmenování na rómy, jak se na to dívám, je asi mělo očistit od všeobeckého názoru že jsou líní, nepořádní a kradou. Ale je možné je převychovychovat na kulturnější lidi jen tím, že je přejmenujeme na rómy? To těžko. Takže klidně je dál pojmenovávám jako cikány a nevidím v tom ani nic hanlivého. Upřímně řečeno, proti nim, myslím ty slušné, nic nemám. Chodil jsem s jednou holkou, jejíž sestra si vzala cikána a byl to hodnej a pracovitej kluk. Tady jsem tady na blogu celý rok dopisoval s jednou cikánskou holkou, dokud nesmazala svůj blog, protože jí tam chodily urážlivé komentáře. Fotku cikána zrovna po ruce nemám, ale tahle Němka, kt...

V Essenu jsou vidět i hezčí věci než demonstrace, nebo feťáky. Aspoň o nedělích je to takové pohodové město. Měl jsem tam kamaráda, který měl taky obchod s kameny, ale obchod zrušil a nějak jsme se sobě ztratili. . . . . Jo, je tu všude krásně. ale přesto se mi stýská po mé lásce a po Praze. .

Pana Kruppa jistě znáte z fimu od Voskovce a Wericha... ... a tak jsem se šel na něj podívat blíž. Tak jsem si říkal, co by asi řekl, kdyby na ně shlédl živej. Holt nová generace. Napadá mi, že tady jsem vlastně při focení taky riskoval zdraví a život. :D .

... a kupodivu tady se mi pletou, spíše než Němky, taky do cesty. V Bochumi to byla Filipínka a na náhorní plošině, kterou prochází cyklostezka, jsem zase potkal Thajlandku. Nebyla sice můj typ a trochu starší, ale zato měla krásného psa ... ... a ten je podstatně mladší než panička, protože je mu jen osm měsíců. Vyplazoval na mne pořád jazyk, ale hladit se nechal rád. Ten jeho zvídavej pohled, jaký mají často malé děti. Jsou tu teď samé krásné dny, tak vám je přeji taky. .

... jak jsem vám slíbil v předešlém článku, i když zcela zblízka jsem je raději nefotil. Jednak jsem hlídal kolo, ty se tady taky kradou a někdy tam byla taková skrumáž, že bych mohl chytit pendrekem i od palicajtů. Tady jsou jako sršně na ty německé policajty až mi jich bylo líto. . . . . . . . . . . . . . . Fotky se mi pomalu nahrávají a ztratil jsem nad tím hodně času, tak si jich važte. :D .

Vyjel jsem si krásného dne na kole do Essenu, což je docela poklidné ospalé město, ale to jsem netušil, že bych tam taky mohl dojít úrazu a ten rozvášněný dav by mi rozdupal i kolo. Jeden Němec se odvážil proti nim něco říct, že jsou tu v Německu jako hosté a ať nezanášejí tu svoji politiku sem, je na fotkách skrytej někde v chumlu, a hned utržil pár úderů pěstí včetně kopancůl. Demonstrace začala od nádraží docela poklidně... . . ... na Kennedyho náměstí dokonce tancovali ty své turecké tanečky ... . . ... a pak stačilo málo a zvrhlo se to ve rvačky. Je to divokej národ. Ty rvačky vám ukáži zase příště. .