Kreperat

Ta kalina je opravdu vonná. Přinesl jsem si domů dvě malé větvičky a provoněl jimi celý byt. .

První byl krátce Václavák a pak Staroměstské náměstí. . . . . . Staromák jsme dokola obešli a jeli domů domů do tepla. Mimochodem to komplikované vkládání fotek, které nám blog.cz připravil, je přímo k nasrání. Za tu dobu bych obešel Staromák aspoň dvakrát. .

I to lze nazvat vztahem... mezi Hradem a lidmi. Lidé na Havla nezapomněli a zdalipak jednou dostane nějakou svíčku i Zeman? . . . Určitě by se Havlovi ty holky libily. Měl pro ženy slabost. .

Nevydržel ani mně mně a to měl být až do smrti. Nevydržel ani ten na věčné časy se Sovětským svazem. Životní zkušeností jsem nabyl přesvědčení, že vztahy jsou asi jen proto, abychom stále nové hledali, jinak bychom se unudili k smrti. Nakonec si sami přiznejme, kolik jsme měli jen vztahů, které jsme sice oplakali (ani nám za ten pláč nestály) a nakonec jsme našli lepší... a ty se časem taky projevily, že stály za starou belu. Ale každopádně, jak už jsem napsal, člověk se novými vztahy aspoň krásně zabaví. Každý nový vztah je pro něco dobrý... třeba ty špagety s nivou od Marušky. Kolik jstě měli vztahů vy, které jste tak hořce oplakali? Máte vůbec tolik prstů na rukou? .

Už jsem to sice před pár dny tady zveřejnil, ale když je zrovna TT, proč to neopakovat. Další předvánoční dárek od blog.cz... hapruje vkládání fotek... tak tato je aspoň z Galerie. .

Nejdřív jsme prošli Vojanovými sady, kde si Maruška přivoněla ke kalině... . ... pak jsme zašli do kostela sv.Salvátora, kde sloužil mši Tomáš Halík... ... v Karlově ulici jsme viděli sraz přátel vlčáků... ... kde mi Maruška tolerovala fotografovat jednu slečnu... ... a pak jsme došli na Staroměstské náměstí, kde zpívaly děti. Ty děti byly fakt roztomilý. . Škoda že je neslyšíte... zpívaly z plných plic koledy. Pak navečer, při cestě domů, jsme se zastavili na Ovocném trhu, kde se bruslilo. Jak jste si užili tu neděli vy? .

Řeknu vám to upřímně, nechtěl bych tomuto národu vládnout (Zemana ovšem nelituji, protože jaký je národ, takový je i on), protože lidé (většina) jsou zkorumpovaní a zdecimovaní a nedá se s nimi v nejbližších letech nic dobrého udělat. Nejvíc se to typické v národu projevilo po šedesátém osmém roce. Lidé raději hrbili záda, než aby nasadili svoji kůži. Něco jako čest lidem nic neřeklo a jediné co dovedli, bylo uctít Palacha... ale jako vzor, že by ho v odporu proti moci mohli následovat, si ho nevzali. Nechci se tu vychvalovat, ale já opravdu nešel volit a nechodil na májové průvody, abych tam ještě ty mocipány oslavoval. To bylo pod moji úroveň a bylo to nejmenší, co mohl každý udělat, jak se jim bez nějakého většího potrestaní (vězení) vzepřít. Maximálně mne mohli vyhodit z práce, nic víc. Moji kolegové, když dostali od šéfa příkaz tam jít, sice remcili, ale nakonec šli. A právě v tom vidím tu slabinu našeho národa... že podlehne moci dřív, než se vůbec o něco pokusí. A hlavně, je jim...