Kreperat

Když je to téma týdne, napadla mi k tomu říkanka, kterou znám už od dětských časů. Spadla s habra, roztrhla si košulenku až po ňadra. Spadla višně, roztrhla si sukýnečku a viděli jsme. . . . . . Některé ženy jsou při své svatbě natolik v tranzu, že přestanou mít nad sebou kontrolu. .

. . . S těmi pampeliškami to vypadalo docela hezky a proto mne to po cestě z nákupu zaujalo. A kdo tu dnes ještě nebyl, může se podívat i na předešlý článek. .

Jsou to tzv. Hemrovy skály v Dalejském údolí. Myslím, že to ani Pražákům nic neřekne, takže tady máte text. . V pozadí je sídliště Butovice. Prošel jsem ty skály s jednou maminkou, kterou nehlídá její manžel... a její malou dcerou. . Její holčička tam lezla po skalách jako kamzík. . . . Je tam krásný výhled do všech stran. A ještě jsme stačili zmoknout. Bohužel moje pražské dny se už krátí a tak se snažím stihnout pár procházek, kde jsem ještě nebyl. .

Před lety jsem sbíral folklór, jak zvukový na deskách, nebo tištěný a podle toho bylo vidět, že se naši předci taky dokázali hezky bavit jako dnes my... snad ještě vtivněji, že i když to bylo vulgární, dovedli to dobře zabalit. Pepíku, Pepíku, copak dělá Káča? Ona lezí na lavici, na p... si plácá. Ty tóny vám k tomu nedám, ale můžete si ty tečky doplnit jak chcete a napadají mi dokonce dva výrazy. Mám pochopitelně těch říkanek na skladě víc a možná vám příště tady zase nějakou ukáži. Teď vám raději ukáži z mého okna krásnou duhu, když jsme se v úterý s Maruškou vrátili z výletu. Dnes je opět krásný den, takže nesedět u počítače a hajdy do přírody. .

. . . . . . . . . . . . A bosorka (byla bosá) nakonec. Fotky jsou úmyslně bez blesku a proto ten čtenář je hodně tmavý a bosarka v rychlém pohybu mázlá. .

. . . . . . . . . . A kůzlátko naposled. Fotky jsou ze Staroměstského náměstí v Praze. .

... se mi hned tak nepoštěstí. Takhle se mi to opravdu nikdy nestalo, přestože ženy líbám rád, ale pokud je vidím poprvé, je to jen na tvář, nebo nanejvýš jen takový přátelský polibek na koutek jejich úst, když se nestrefím. Například včera jsem políbil jednu dívku na tvář, když jsme se představovali. Potkali jsme se, když jsem byl tentokrát sám na procházce v Dalajském údolí, které je v Praze a dali jsme se do hovoru. Colleen je Američanka, podle jména asi původem Irka, a studuje tu politologii. Šli jsme spolu velký kus cesty, protože bydlí v Jinonicích, což je trochu odlehlá pražská čtvrť a tak jsem ji vyprovázel domů. Jak můžete vidět na fotkách, je to rozesmátá holka a dokonce se myslím proč asi, bylo to mojí česko-německou-angličtinou. Každopádně jsme se oba zasmáli a bylo to hezké završení dne. Ale to jsem zase odbočil. Takže tady tu rozesmátou Colleen máte. Ale teď k věci, k té docela cizí ženě, kterou jsem políbil přímo na ústa. Zahlédl jsem ji večer, když jsem vystoupil z metr...