Kreperat

... (což asi mnoho z vás nemůže o své práci říct) a hlavně včera jsem si to náramně užíval, protože to byl můj poslední prodejní den a odjíždím na měsíc do Prahy. Kdybych nebyl uvězneněn ve vlastní kůži, nejraději bych se rozdělil - polovina tady a polovina v Praze. A taky bych, jak se znám, všechno stihl. Prodávám denně od osmi do osmi a nejsem ani v nejmenším unavený, protože se setkávám s mnoho známými i neznámými lidmi, s kterými rád o čemkoliv pohovořím... a uteče mi to jako voda. Je to opravdu přímo radost, zejména za krásného počasí... lidé jsou na mne milí a ještě mi nosí peníze, jako tahle početná anglická rodina dole, která tu v Dortmundu byla na návštěvě. Každý si něco koupil a byli tak přívětiví a vším nadšení, že jsem si je musel vyfotit. Ta od vás vpravo je jeho nejstarší dcera a vedle ní teta. Pochopitelně ta dcera mi nejvíc padla do oka. Nakupovala u mne už v pátek a měla copánky dva... snad víte jak jsem na copánky u holek přímo slabej. Která mi s nimi příjde do cesty,...

Pochází z Polska, známe se uz skoro dva roky, ji uz jsem tu i nekolikrát ukazoval, ale stále se poradne nenaucila nemecky... Ale jedno slovo umí docela dobre a ráda ho pouzívá, to slysím od ní porád - "nochmal - jeste jednou". Nemuze se niceho nasytit. Tak to jen na úvod. . Co se týce mne, ve své kuzi se cítím docela dobre, i kdyz by mohla být o pár let mladsí, ale s tím uz nic neudelám. Ale aspon zase rád vlezu hezkým zenám pod kuzi. A kdo by z chlapu nechtel. .

... protože je plnej a nejsem schopen, ať dělám cokoliv, ho vyčistit. Jsem prostě technickej antitalent. Musím s tím počkat až přijedu do Prahy, protože počítač je český. Stále se mi tady ukazuje, že na počítači mi dochází volné místo i když v něm nemám skoro nic, ani jedinou fotku. Je to prostě k nasrání. Chtěl jsem vám sice ukázat fotku jak jsem se svojí německou přítelkyní a tak se musíte spokojit jen se starou z galerie. Můžete si nás aspoň představit... taky se takhle k sobě máme. .

Je jen laciným foťákem v roce 2008, ale škoda aby upadla v zapomění. .

Jako dítě jsem jich přinesl celou kytici mamince a ta mne s nimi vyhodila, protože přinášejí neštěstí. .

... a tak si na nich denně pochutnávám. Mám je tu hned za domem, tak stačí jen ráno nebo večer vyjít ven a natrhat si je. Někdy si je dám s cukrem i se šlehačkou, jindy s tvarohem na palčinky. ¨.

... abych si taky něco vody užil, protože Chovátsko, kam jsem se chystal, padlo. . . Plavila se kolem i česká loď. Moje nová německá kamarádka. Ukáži vám aspoň svoji ruku. Má krásné zuby... pracuje taky jako asistentka u zubaře. .