Kreperat

Tentokrát jsem se s Věrou vypravil na fotografickou procházku do Grébovky a že bylo včera krásně, tak jsme si to i krásně užili. Hodně jsme fotili a taky hodně zajímavého viděli. Například jednu paní, z dálky jsme tomu ani nemohli věřit, venčila si tam louce svoji slepici. Ty fotky vám ovšem ukáži příště. Když jsme pak prošli celou Grébovkou, Havlíčkovými sady, sedli jsme si venku v kavárně na kávu - a to vám dnes tedy ukáži. Nakonec jsme prošli Vinohrady až k Nuselskému mostu kde je taky krásný park Zakázanka. Tu Zakázanku jsem náhodou objevil s Jindřiškou asi před rokem a i když je malá a zastrčená, je tam odtud krásný výhled na Prahu. I odtamtud vám příště ukáži fotky. . . . . . . Beruška pro Jitku. Jako bonbonek Věra v akci. Přeji vám hezký den. .

Tak abych tu napsal všechno popořadě, čekal jsem na Klamovce na Dagmar (měla trochu zpoždění jako každá žena když jde na rande a trvá jí to dlouho u zrcadla) a abych využil ten čas, fotil jsem tu kalinu, tu jsem pro ni utrhl ve Vojanových sadech, v zapadajícím slunci. Tu pak celou dobu nosila na prsou. Na Cibulce jsme pak k večeru vyšli nahoru na věž a kochali se červánky, jak už jsem i v minulém článku napsal. Tu naši procházku jsme si pak užívali až hluboké tmy a potom u ní doma jsme pak kromě jiného nad její knihou o jménech řešili jaký asi na nás mají vliv... a jak jinak, řešila ona i mne. Taky se mi přiznala, že už předem po první naší schůzce řešila s tou knihou jestli má mne chtít mít pro delší vztah, nebo to prostě nechat být jak to zatím je. . . . . . . . . . Co myslíte vy? Ale prosím slušně. :D .

... a bylo to včera. Dagmar bydlí na Klamovce, tam jsme se až kolem páté sešli a navrhl jsem ji že se můžeme tentokrát projít po Cibulce. Cibulka, přírodní anglický park, je jen tři stanice tramvaje od jejího domu a přesto o něm nevěděla. To mne docela překvapilo. A jelikož Dagmar miluje stromy a les, byla nakonec z naší procházky tak nadšená, že mi pak po celou dobu nepřestala děkovat, že jsem ji tam vzal. Bude tam teď chodit každou volnou chvíli, ale jen s doprovodem, protože je prý takovej malej strašpitel. Upřímně řečeno, ono to tam zvláště za soumraku opravdu tak opuštěně a strašidelně vypadá, že by tam mohl chodit nějaký vrah. Jeden muž nás tam skutečně z dálky několik minut nepohnutě pozoroval a neuměli jsme si jeho chování vysvětlit. První zastavení u sv.Jana Nepomuckého a pak jsme vyšli nahoru k altánku. Dagmar je hrozně zvídává, všechno si ze všech stran okukuje. . Teď je snaha některé stavební části zvelebit a omítnout, ale působí to spíš jako pěstí na oko. Tady je Zeus a o ...

. . Vždyť víte, jsem estét a jak vidím krásnou holku neodolám a vyndám foťák. Jistě to ženy znáte a všimly jste si, že hezké kamarádky si k sobě berou méně hezké a naopak. Jaké máte vy zkušenosti? .

Jistě jste někde četli nebo viděli, že některé celebrity občas nabídnou den v jejich společnosti a výtěžek pak jde na nějakou nadaci, jindy zase holka v internetu nabídne své panenství a v Německu dokonce jeden homosexuál i svoji smrt... a jak se zdá, Zeman ani v tomhle nechce být pozadu - a můžete si ho i s jeho manželkou, pokud si koupíte los, vyhrát v tombole - a povečeřet s ním. Abych to celé upřesnil, má to být 20. března jeho první reprezentační ples a pokud máte zbytečných pár tisíc, budete tam vítáni. Tu večeři se Zemanem si sice rád odpustím, ale ten článek mne převedl k zamyšlení jestli je vůbec vhodné, aby se sám prezident nabídl jako hlavní výhra večera. Všichni sice víme jak je sebestřenej a jak hodně si o sobě myslí, že by někdo rád s ním povečeřel a jistě by se pár jeho zapálených příznivců i našlo, ale dokážete si představit, že by takový krok udělal jiný prezident a snížil by tak svoji vážnost? A co taková večeře s Dominikem Haškem? Bohužel ta nebude, ale na Staromáku ...

Mám štěstí, že mám tady v Praze docela zajímavé sousedy. Jednu zeď mám společnou s tchánem někdejšího primátora Svobody a toho občs i potkávám a jezdím s nám ve výtahu a mohu s ním podiskutovat o politice... a naproti byt pravnuka skladatele Fibicha. S tím jsem kamarádil a bohužel před měsícem ve věku sedmdesáti let zemřel. Jeho byt se teď v týdnu likvidoval a mohl jsem pozorovat jak je žalostné, když člověk zemře a všechno jde kromě pár památkových věcí do popelnice. To působí jako druhá smrt člověka... všechny věci s ním spojené zanikají spolu s ním. Ten byt zdědil jeho vnuk a jelikož obrazy ještě zůstaly na zdi, měl jsem možnost je fotografovat. Na tomto obraze je skladatel ve věku jedenácti let a je zajímavé, jak se ty geny i po tolika generacích drží. Ta podoba prapravnuka mluví za vše... . . Posmrtná maska skladatele. .

Už ten samotný název mne přitahoval a pokaždé když jsem jel z Novodvorské na Smíchov, měl jsem možnost pozorovat ty lidičky nahoře. A před několika dny, jak už jsem tu psal, mně tam konečně vytáhla Martina. Napráskal jsem tam docela hodně fotek a jelikož jsem vám ty nejzajímavější ještě neukázal, tady je tedy máte. Všechny fotky budou proti slunci, takže siluety. . . . Nejzajímavější asi bude tahle s tím psem. . . Tihle vypadají jako vyrojení ufoni. . K té skále se asi budu častěji vracet, vytáhnu tam příště moji M. Jak to bylo s tou Martinou, jsem už vám taky psal. Natolik jsem ji v autobuse "okouzlil", že se nechala sbalit a vyšla si tam bez váhání se mnou. Večer jsem ji pak přislíbil, že ji pošlu fotky, nadiktovala mi tedy svůj mail, ale ten se mi dnes bohužel vrátil... takže ona fotky nejen neuvidí, ale asi ani já nikdy ji. Nakonec to není poprvé, že některé ženy se v mém životě objeví a zase se hned ztratí. Pokud si dobře vzpomínám, poprvé to bylo s jednou holkou když js...