Kreperat

Horoskopům nevěřím, ale když se mi nějaký dostane do ruky, tak si ho pro zábavu přečtu jako ten z reklamního časopisu PALLADIA... a byl jsem docela překvapen jak nejen na mne, ale i na M. docela sedí. Protože jsem ve znamení Lva, tak se tam píše "Když se nad svým životem zamyslíte, musíte přiznat, že jde o rok, kdy máte štěstí víc než si zasloužíte... velice příznivá vám je Venuše a využijte šancí, které vám dává a ze vztahů si vyberte ten nejlepší. Vzhleden k Saturnu, který je od poloviny září ve Střelci, půjde o vztah, který začíná jako nezávazná romantika, ale mílovými kroky jde ke svatbě." Tak nevím jestli se mám bát nebo radovat, protože ve Střelci je narozená M. o které se tam píše tohle: "Vzhledem k tomu, že vaše lásky má v těchto týdnech pod palcem Venuše ze Lva, konečně se dočkáte partnera, který vás nebude v žádném směru šetřit a s nímž si budete užívat. Mezi půlkou července a polovinou září musíte být bdělí a ostražití zejména v práci. Je docela možné, že v ní...

Jak jsem tu napsal, krásného počasí jsme se s M. nemohli nabažit a tak jsme procházkám věnovali každou chvilku. Procházky miluje jako já a máme si stále co říct. Na Letné M. ještě nebyla, je "náplava", jak o sobě říká a tak jsme se toho dne vydali tam. . . . . A na závěr panorama. .

... než na internetu a proto jsem se tu taky od neděle neukázal. Abych to upřesnil, byly opravdu krásné dny, včetně toho dnešního a tak jsem si jich i užíval, a jak jinak, než v náručí krásných žen, jak tu dnes napsala Elis. Nejdřív za mnou příjela moje německá přítelkyně Mona a taky moji M.jsem nechtěl zanedbávat. Mohli jste nás vidět na Letné, na náplavce u Vltavy, na Hradě, samozřejmě i na Petříně... a bylo hezké pozorovat jak ta příroda s jarem pučí a rozkvétá. . . . . . A co bude dál? Nebude dlouho trvat a ozvu se vám zase z Německa. Docela mi bude líto Prahu opusit. .

Měl bych dodat první jízda vlakem po letech, ale opravdu jsem se včera ve vlaku cítil jako poprvé, protože se ani nemohu upamatovat kdy jsem v něm jel... Ani v Německu, kde žiji mnoho let, jsem vlakem nejel a byl to tentokrát docela krásný zážitek. Nejzajímavější bylo, jak byla ta jízda tichá... parní lokomotiva už nesupila, saze při otevřeném okně už nelítaly do očí (dáte se vůbec otevřít okno?), ale upřímně řečeno, ten minulý půvab jízdy vlakem se přeci jen už dočista vytratil. Na jízdu vlakem mne vytáhla Dagmar, když mi zavolala jestli nemám chuť ji doprovodit do Senohrab, kde chtěla navštívit kamarádku. Ta nám pak okázala svoji zahrádku jak jí tam všechno kvete, pohostila nás a pak si vyšli do nedalekého lesa na procházku. . . . . . Květy magnolie se už derou z pupenců ven. . Není to krása, to takto pozorovat? Trochu se pak zatáhlo, ale procházka to byla krásná. . . . . Na konci lesa jsme pak viděli plno polomů, protože se tam před rokem přehnala vichřice. Malý vulkán jako bonbonek...

Jak někteří víte, včera byl den světového štěstí a každý z nás vnímá štěstí podle svého založení jinak. Shodou okolností jsme mohli pozorovat i zatmění Slunce, takže i to nás obšťastnilo. Samozřejmě to největší štěstí je asi pro každého zdraví, vnitřní vyrovnanost a pocit, že má vás někdo rád a vy jeho. Když máme to štěstí, že je nám to dáno, můžeme mluvit jen o štěstí. A pokud mohu mluvit o sobě, ani já si včera nemohl stěžovat. Přítelkyně mne chtěla potěšit a tak připravila obědu její oblíbené jídlo a tedy vlastně současně potěšila i své chuťové buňky. Tím ovšem nechci říct, že jídlo je moje jediné štěstí a potěšení. Na foťáku jsem nenašel program ztmavení, aby vyšlo to zatmění, tak tu máte aspoň to zářící Slunce. . . . Podvečerní procházka při západu slunce a tak jsem si říkal, že to vlastně byl i den Slunce. Tihle jsou taky určitě šťastní a myslím, že jsou dokonce štěstím bez sebe. A dnes je první jarní den a tak by snad i měl být dnem lásky, ne? .

Moje M.nemá zrovna slepice v lásce, pokaždé o nich říká, že jsou to podivní tvorové. Už jen stačí se na ně chvíli dívat. Mají prý v té jejich hlavičce jen jedinou starost zobat a pelešit se. Proto se i hanlivě říká některým ženám slepice - že mají slepičí rozum. Ale dámy neuražte se. Navíc její pes je taky nemá zrovna v lásce a už dvě zakousl u jejího dědečka. Jedině, co může být na slepici dobré, je polévka s domácími nudlemi. Ale tahle paní, kterou jsem viděl spolu s Věrou v Grébovce má na slepice docela jiný názor. Nejen že je má ráda, ale vytvořila si k té své slepičce láskyplný vztah... a jak je vidět, ten vztah je vzájemný. Nejdřív jsme si z dálky mysleli že je to pes. . Vidíte to láskyplné pohlazení? . . Co myslíte dámy? Je lepší mít slepici, nebo být slepicí? .

Tentokrát jsem se s Věrou vypravil na fotografickou procházku do Grébovky a že bylo včera krásně, tak jsme si to i krásně užili. Hodně jsme fotili a taky hodně zajímavého viděli. Například jednu paní, z dálky jsme tomu ani nemohli věřit, venčila si tam louce svoji slepici. Ty fotky vám ovšem ukáži příště. Když jsme pak prošli celou Grébovkou, Havlíčkovými sady, sedli jsme si venku v kavárně na kávu - a to vám dnes tedy ukáži. Nakonec jsme prošli Vinohrady až k Nuselskému mostu kde je taky krásný park Zakázanka. Tu Zakázanku jsem náhodou objevil s Jindřiškou asi před rokem a i když je malá a zastrčená, je tam odtud krásný výhled na Prahu. I odtamtud vám příště ukáži fotky. . . . . . . Beruška pro Jitku. Jako bonbonek Věra v akci. Přeji vám hezký den. .