Kreperat

Zastavili jsme se v jednom malém americkém novogotickém univerzitním městečku, já šel něco málo nakoupit k jídlu a moje žena si mezi tím odskočila k Číňanovi (do restaurace) na záchod. Ale v tom jsem se probudil, byl to sen, šest hodin ráno, žena žádná, jídlo žádné a ani ta lednice, kterou tady v Německu taky nemám. V Německu otvírají obchody (kousek ode mne Penny) až v osm hodin, tak jsem si udělal kafe a čekal až otevřou abych si koupil aspoň pečivo. Dnes jsem doma, takže vám aspoň ukáži pár fotek z ulice. Kurdky. . . Jsou to jen takové momentky. Nejezte před spaním čokoládu. Třeští mi hlava. .

Celé dva týdny jsem měl dobré počasí (až občas na tu zimu), ale zrovna poslední den se dalo do deště. Pán Bůh mne asi potrestal, protože jsem ho moc nechválil. Zašel jsem tedy ráno místo prodávání na trh a jako obvykle zjara, tam byl vidět skoro jen samý chřest, protože Němeci ho prostě milují. Potom jsem se podíval do kostela aspoń za ty dva týdny poděkovat a jak jsem mohl čekat, i tak pršelo celý den (nemůžeme na něm všechno chtít hned) a jako jeho výsměch až navečečer se ukázalo sluníčko. . . . . . . . Jelikož byl fotbal, Dortmund proti Frankfurtu, bylo město plné policajtů. . Další "žena", ale ta nemá tak hezké nohy. . . Něco málo jsem přesto prodal a večer domů. .

Vždyť víte jak rád fotím nevěsty v Praze a včera se mi taky poštěstilo jednu vidět. Fotky jsou hrozné, protože jsem nemohl od stolu a pletli se mi do záběru lidi. Nejdřív se nevěsta nechala namalovat v Douglasu a pak šli nejspíš na radnici. Turci mají zálibu v kýči a podle toho taky tak šaty vapadají. Jako papírová penenka ze střelnice z pouti. Muži mají zase lesklé obleky. . . . . Ten magor tam včera asi hodinu postával zase. . Jedna moje zákaznice. Včera jsem docela zajímavý den. Buď byly ty holky (ženy) tím počasím dobře naložené, nebo nevím jak si mám vysvětlit, ale každá druhá mi nechala víc peněz než to stálo... jednu nebo dvě eura. Vyloženě mi ty peníze vnucovaly. Muži naopak smlouvají. .

Mohl se článek taky jmenovat Vyhlížení Godota. Toho muže znám už několik let (a se mnou Dortmunďané) a chová se stále stejně. Přiběhne, postavoí se doprostřed ulice a půl hodiny ze všech stran někoho vyhlíží. Poprvé, když jsem ho neznal, přišel jsem k němu a ptal se ho jestli nechce nějak moct, jestli se neztratil někam cestu... a utekl bez odpovědi pár kroků ode mne a vyhlížel dál. Nejspíš v dětství něko ztratil a zanechalo to v něm psychické následky. Nebo se sám ztratil. . . Takových bláznů je tu víc jako asi v každém městě. Tenhle muž zase denně vede po pěší zóně kolo a řve na lidi aby se dali k Svědům Jehova. Protiklad mu dělá tahle černoška s tabulí Ježíš vás vysvobodí. Dřív ji nosila jedna hodně stará paní a ta už zemřela, takže se s Kristem snad už opravdu setkala. A nakonec taky máte ještě jednoho. Vidíte těch lidí v jejich pozadí? Kdyby u mne každý koupil tak jsem milionář. .

A to si moc nevymýšlím. Ten skok teplot byl prudký a docela jsem vymrzl. Mráz sice nebyl, ale v autě, jak jsem jel do Dortmundu, ukazoval teploměr jen 4 stupně a ten mrazivý vítr to pak ještě zhoršil. Myslel jsem že to tam celý den ani nevydržím a hlavně mi mrzly nohy, protože dlažba byla po zimě stále prochladlá. Ale vyplatilo si mi tam zůstat, protože jsem nakonec vydělal 3x víc než den předtím. Ti lidé jsou opravdu nevyzpytatelní. Některým ženám ani ta zima tolik nevadila a jistě si domyslíte proč. . Možná ani tomu žebrákovi zima nevadila. Ti jsou zvyklí sedět na studené zemi. Ani téhle "ženě" asi zima nevadila, protože šla na lehko. Ten muž v ženských šatech je tu pověstný. Protiklady. Dnes už má být tepleji. .

Včera byl krásný den, ale podle toho jaké mám zkušenosti, nemohl jsem čekat moc dobrý výdělek. Lidé tou náhlou změnou počasí, perným sluníkem, byli natolik iritovaní, jeden chlap mi hned ráno dokonce skočil pod auto (nepřejel jsem ho), byli nekoncentovaní a tak ani neměli moc zájem se u mne zastavit. Lámat přes koleno jsem to nechtěl, vyrovnal jsem se s tím, že to valné nebude a tak jsem si taky užíval sluníčka a zákazníkům jsem se moc nevěnoval. Zastavil se u mne Petr se svojí tureckou přítelkyní a tak jsme si aspoň mohli víc popovídat. . Zastavila se u mne i Mona a podržela mi tenhle krásný velký krystal záhnědy proti slunci. Má krásnou zlatou barvu. Chtěl jsem ho prodat, ale nechám si ho. Přijít o něj, urvalo by mi to srdce. Ani s těmito holkami jsem se nenudil. Měly krásný pusinky a že prý jsou ostýchavý. Věřili byste jim? Přeji vám hezký den. .

Od slova nedělet, jak všichni víme a opravdu jsem si ji zasloužil, protože v týdnu včetně soboty pracuji od osmi do osmi plus ještě cesta autem domů. Mám práci sice jako zálibu, rád to dělám, ale přeci jen to člověka unaví. Tedy v neděli jsem si pospal do desíti, šel se vysprchovat k sousedce, potom si psal chvíli s M. trochu poklidil byt a vyjel si na kole ven... do té mé milované náhorní plošiny a nakonec do Gilsenkirchenu do městské zahrady. A tam nebyl nikdo jiný než samí Turci. Jediné vysvětlení, co mne napadlo, bylo to, že Turci jsou družnější než Němci a tak se tam všichni scházejí vespolek a autem nikam dál, jako německé rodiny, nejezdí. Nevím proč, ale na té náhorní plošině pokáceli hodně stromů. . . . Jaro tu bylo asi zase dřív, protože magnolie už jsem většinou odkvetlé. . . . . . . . Mám těch květin víc, ale to by dnes mohlo stačit. Přeji vám krásný pracovní týden a můžete ho popřát i mně. .