Kreperat

... a jen mi bylo docela líto, že nebyla M. se mnou a nemohl jsem ji pod tímhle stromem políbit. Mám to tu do přírody pár kroků a dnes byl opravdu krásný den. . . . . . Aby mi nezvadla, aspoň jsem jí poslal polibek internetem. Co vy? .

Až na to, že jsdem si hnul se zády, skřípl se mi tam nerv, nebo nevím jak to mám říct, hezky jsem si ten den u dcery užil. Dopolendne dobrovolně pracovala ve školní knihovně a tak jsem si nejdřív zajel do centra Krefeldu s udělal pár fotek.Ty vám ukáži příště až je trochu upravím. Abych nadpis uvedl na pravou míru, moje dcera není nemožná, ba naopak, ale moje ex, která mi tady i po třech letech od rozvodu stále chodí na blog, přestože jí poradila ať se na to konečně vykašle. Zbytečně se tady tím, co tu občas čte, rozrušuje. Taky nevím co tam v té sektě celé dny dělá a je mi to docela jedno. Mimochodem od svých známých jsem se tady v Bochumi doslechl, že nás syn už v té sektě není, je někde v Dortmundu, ale zatím jsem ho neviděl, ani se ke mně nepřihlásil. A dcera mi to i povrdila. Jsem rád, že se aspoň on se od té sekty aspoň částečně osvobodil, pracuje a žije normálním životem... i když pod vlivem té "svaté" matky asi stále bude. Fotky dcery a jejích dětí vám neukáži, protož...

Nemám jen kamarádky, jak si možná myslíte, ale i kamarády a jeden z nich je můj dobrej kamarád a přítel Stefan. Je Švéd, muzikant, ale žije víc v v Bochumu, protože tam má přítelkyni.... a tak jsem se byl za ním, když teď neprodávám, podívat, navštívit ho. Bydlí nedaleko městského parku v tomto krásném domě v podkroví. Jsou tam ještě staré dřevěné schody, které taky vidíte na další fotce. V bytě mají tak trochu umělecký bordel, ale o to víc je tam příjemně. Vypili jsem kafe, pak mi přehrál na počítači svoji novo skladbu a šli jsem se projít parkem. Ta "moje" magnolie je už z větší části bohužel odkvetlá. . . . . . . . . . Dnes jedu konečně za dcerou a tak mi můžete popřát hezké počasí. .

Tedy nemožné a nejsou to jen muslimky. Když prodávám, mám čas pozorovat lidi na ulici a proto mi taky neujde jak se muslimky chovají na ulici pokud jdou se svými manžely. Buď jdou až za nužem, nebo aspoň o půl kroku zpátky (většinou za ruce s dětmi) a on vpředu kráčí jako král. A pak už je opravdu vzácnost aby muž držel svoji ženu za ruku. To by pak před ostaními muži asi ztratil tvář. . Ale jak jsem už předeslal, nejsou to jen muslimky, které mají malé sebevědomí a jsou ochotny se nechat od svých mužů komandovat a nedovedou se jim vzepřít. Často si říkám, že to asi mají v genech, nechat se mužům podvolovat a snažit se jim ve všem zavděčit. Často od nich například slýchám "Muž mne nikjam nevezme...", ale jsou nějaká věc, aby je manžel někam vzal? Jsou přece svobodné bytosti a mohou přece jít kam se jim zachce a ani se nemusí dovolovat jako malé děti "mohu tam? pustíš mne?" Jsou prostě sami proti sobě a většinou dostanou rozum až po ltrech když je ten muž zradí. Samo...

Zastavili jsme se v jednom malém americkém novogotickém univerzitním městečku, já šel něco málo nakoupit k jídlu a moje žena si mezi tím odskočila k Číňanovi (do restaurace) na záchod. Ale v tom jsem se probudil, byl to sen, šest hodin ráno, žena žádná, jídlo žádné a ani ta lednice, kterou tady v Německu taky nemám. V Německu otvírají obchody (kousek ode mne Penny) až v osm hodin, tak jsem si udělal kafe a čekal až otevřou abych si koupil aspoň pečivo. Dnes jsem doma, takže vám aspoň ukáži pár fotek z ulice. Kurdky. . . Jsou to jen takové momentky. Nejezte před spaním čokoládu. Třeští mi hlava. .

Celé dva týdny jsem měl dobré počasí (až občas na tu zimu), ale zrovna poslední den se dalo do deště. Pán Bůh mne asi potrestal, protože jsem ho moc nechválil. Zašel jsem tedy ráno místo prodávání na trh a jako obvykle zjara, tam byl vidět skoro jen samý chřest, protože Němeci ho prostě milují. Potom jsem se podíval do kostela aspoń za ty dva týdny poděkovat a jak jsem mohl čekat, i tak pršelo celý den (nemůžeme na něm všechno chtít hned) a jako jeho výsměch až navečečer se ukázalo sluníčko. . . . . . . . Jelikož byl fotbal, Dortmund proti Frankfurtu, bylo město plné policajtů. . Další "žena", ale ta nemá tak hezké nohy. . . Něco málo jsem přesto prodal a večer domů. .

Vždyť víte jak rád fotím nevěsty v Praze a včera se mi taky poštěstilo jednu vidět. Fotky jsou hrozné, protože jsem nemohl od stolu a pletli se mi do záběru lidi. Nejdřív se nevěsta nechala namalovat v Douglasu a pak šli nejspíš na radnici. Turci mají zálibu v kýči a podle toho taky tak šaty vapadají. Jako papírová penenka ze střelnice z pouti. Muži mají zase lesklé obleky. . . . . Ten magor tam včera asi hodinu postával zase. . Jedna moje zákaznice. Včera jsem docela zajímavý den. Buď byly ty holky (ženy) tím počasím dobře naložené, nebo nevím jak si mám vysvětlit, ale každá druhá mi nechala víc peněz než to stálo... jednu nebo dvě eura. Vyloženě mi ty peníze vnucovaly. Muži naopak smlouvají. .