Není často lepší udělat silnou čáru za minulým životem?

Za mojí minulostí, myslím mého manželství s ex, jsem udělal tlustou čáru, ale bohužel mi stejně stále nedá pokoj. Ale o tom se tu raději nechci rozepisovat, protože bych se jedině rozčílil. Ale jednu věc přeci jen na srdci mám. A ta se týká muže mé dcery, tedy zetě.

Když jsem byl v Praze, přišlo mi vyúčtování pojistky na auto 380 eur a tak jsem poprosil dceru, aby to za mne zaplatila a že jí to okamžitě dám hned jak se vrátím do Německa. V německé bance jsem měl sice dost peněz, ale v Praze bohužel sebou žádný pin a tak jsem je nemohl zaplatit ani internetem. Dcera mi napsala, že je na mateřské bez peněz a zeť mi to odmítl. 380 eur je v Německu pro toho kdo vydělává kolem třech tisíc měsíčně jen pakatel. Poslal jsem tedy dopis do pojišťovny ať mi počkají, ale ti aniž mi odpověděli, vypověděli se mnou smlouvu.

Přijedu tedy do Německa a najdu v poštovní schránce tu výpověď a od policajtů pokutu 300 eur. Potom i problém najít novou pojišťovnu, protože nechtějí přijmout tzv. "neplatiče". Nakonec mi s hledáním pojišťovny pomohl úplně neznámý člověk.

Tak jen poslední větu na závěr. Zeťovi nestojím za půjčku ubohých 380 eur, které by okamžitě dostal jak bych do Německa přijel. Není to smutné… ?

Takže není opravdu nejlepší udělat tlustou čáru za příbuznými a raději se spolehnout jen na přátele v mém novém životě?

Zlatá Praha, měl jsem v ní raději zůstat.

-