Ty ženské deprese...

A nemusí to být zrovna deprese, stačí nějaký větší problém a z milé ženy je rázem nedůtklivá a vztahovačná osoba.

Každý z nás ty deprese samozřejmě řeší jinak. Někteří zalezou někam do kouta, pláčí do poltáře, nechtějí nikoho vidět a zdá se, že se v tom žalu, nebo problémech, přímo vyžívají. Nikdo jim prý nerozumí, všichni ten jejich problém zlehčují a nenechají si ani poradit. V takovém případě je nejlépé se jim vyklidit z cesty, jinak je nebezpečí, že dojdeme k úraztu i my sami.

Tak nevím jak to řešíte vy, ale já mám na své problémy, většinou jen zdravotní, zcela opačné řešení. Potřebuji se s tím někomu, kdo je ochoten mne vyslechnout, svěřit. Naopak samota mne v takovém případě ubíjí.

Většinou mají deprese spojitost s nějakými problémy s výhledem do budoucnosti, pokud nejsou chorobné. Obavy ze špatné známky ve škole, ze ztráty zaměstnání, ze stáří, pochopitelně i milostné a rodinné problémy. Připadáme si jako před skokem do propasti, nevěříme si a všechno vidíme v černých barvách. Na to je jediná metoda: krůček za krokem to postupně řešit, až nakonec zjistíme, že to tak hrozné není a je to zase jen prkotina, kterých je život nespočet.

Tak proč se deprimovat? Vždyť ještě žijeme a jdeme dál...

Už padá listí a budou ještě větší deprese. Jak je řešíte vy?

-